St. Petersburg paradox (original) (raw)

About DBpedia

En economia, la paradoxa de Sant Petersburg és una paradoxa relacionada amb la teoria de la probabilitat i la teoria de decisions. Està basada en un joc d'apostes amb un valor esperat infinit.Daniel Bernoulli va ser el primer a presentar el problema i la seva solució en la publicació Comentaris de l'Acadèmia Imperial de Ciències de Sant Petersburg (Bernoulli, 1738).

thumbnail

Property Value
dbo:abstract Petrohradský paradox přednesl roku 1738 Daniel Bernoulli před Petrohradskou akademií věd (předchůdce dnešní Ruské akademie věd). Jde o klasické pojednání o pravděpodobnosti, v němž rozebral následující paradox. Představme si hru, v níž se hází mincí, a to tak dlouho, dokud na ní nepadne „hlava“ („panna“), čímž hra končí. Výhra v této hře je závislá na pořadí posledního hodu, tedy toho, ve kterém poprvé padne hlava, a to tak, že pokud padne v prvním hodu, je výhra 1 dukát, padne-li v druhém, jsou to 2 dukáty, ve třetím 4, ve čtvrtém 8 atd. Výši výhry v této hře lze tedy zobecnit do vzorce , kde n je pořadí hodu, v němž padla hlava. Pravděpodobnost, že v každém jednom hodu mincí padne hlava, je 50%, tedy 0,5. Ale protože jde o sérii , je pravděpodobnost konce hry právě po n-tém hodu rovna . Pravděpodobnosti a výše výhry pro prvních pět variant průběhu hry jsou v následující tabulce: Nyní nastává otázka, kolik by měl hráč zaplatit za vstup do takovéto hry. Na základě statistických principů je logické vypočítat střední hodnotu výhry, tedy nejpravděpodobněji očekávanou výši výhry. Tu můžeme spočítat jako součet všech součinů pravděpodobnosti a výhry, tedy: Pokud hráč souhlasí s n hody mincí bez ohledu na to, zda se hlava objeví, pak je tento součet a tedy i střední hodnota výhry rovna n/2. Pokud však se bude hrát podle pravidel, tedy dokud se neobjeví hlava, pak je n nekonečno a tudíž i n/2 je nekonečno. Z toho plyne, že podle střední hodnoty je optimální cena za vstup do hry nekonečně vysoká. Takovýto závěr není ale prakticky pro nikoho přijatelný. Žádný racionální člověk totiž za vstup do takovéto hry nezaplatí nekonečnou cenu, naopak i lidé s malou averzí k riziku zaplatí jen konečnou sumu, a to ne větší než dvoucifernou a většina lidí dokonce jen jednocifernou. Je to způsobeno tím, že střední hodnota výhry je zkreslena možností astronomické výhry v mizivém procentu případů. A protože racionální lidé tento fakt intuitivně vycítí, nejsou ochotni přistoupit na cenu ve výši střední hodnoty výhry bez ohledu na subjektivní postoj k riziku. (cs) En economia, la paradoxa de Sant Petersburg és una paradoxa relacionada amb la teoria de la probabilitat i la teoria de decisions. Està basada en un joc d'apostes amb un valor esperat infinit.Daniel Bernoulli va ser el primer a presentar el problema i la seva solució en la publicació Comentaris de l'Acadèmia Imperial de Ciències de Sant Petersburg (Bernoulli, 1738). (ca) Das Sankt-Petersburg-Paradoxon (auch Sankt-Petersburg-Lotterie) beschreibt ein Paradoxon in einem Glücksspiel. Die Zufallsvariable hat hier einen unendlichen Erwartungswert, was gleichbedeutend mit einer unendlich großen erwarteten Auszahlung ist. Trotzdem scheint der Spieleinstieg nur einen kleinen Geldbetrag wert zu sein. Das St.-Petersburg-Paradoxon ist eine klassische Situation, in der eine naive Entscheidungstheorie, die nur den Erwartungswert als Kriterium verwendet, eine Entscheidung empfehlen würde, die keine (reale) rationale Person fällen würde. Das Paradoxon kann gelöst werden, indem das Entscheidungsmodell durch die Verwendung einer Nutzenfunktion verfeinert wird oder indem endliche Varianten der Lotterie betrachtet werden. Das Paradox erhielt seinen Namen von Daniel Bernoullis Präsentation des Problems und seiner Lösung, die er 1738 in den Commentarii Academiae Scientiarum Imperialis Petropolitanae (Sankt Petersburg) veröffentlichte. Nikolaus I Bernoulli erwähnte das Problem jedoch schon 1713 in einem Briefwechsel mit Pierre Rémond de Montmort. In der ursprünglichen Darstellung spielt sich diese Geschichte in einem hypothetischen Kasino in Sankt Petersburg ab, daher der Name des Paradoxons. (de) En la teoría de probabilidad y la teoría de decisiones, la paradoja de San Petersburgo es una paradoja que consiste en un juego de apuestas con un valor esperado infinito. En esta situación, la teoría de decisiones recomienda que se admita cualquier apuesta por alta que sea, acción que ninguna persona racional seguiría. (es) San Petersburgo paradoxa agertzen den paradoxa bat da, batean probabilitate ezberdinekin gertatzen diren irabaziei buruzkoa. Kalkulu matematiko batek itxarondako irabazia infinitua dela erakusten du, baina aldi berean inork ez luke diru kopuru handirik emango jokoan parte hartzeagatik. Paradoxaren azaltzeko pertsonek kopuruak baino utilitateak baloratzen dituztela baieztatu da. Daniel Bernoulli matematikaria izan zen ebazkizunaren soluzioa eta paradoxaren azalpena eman zituena 1738 urtean, San Petersburgo hiriko zientzia-akademian eta hortik dator paradoxaren izena. Paradoxaren soluzioa Daniel Bernoulliri zor bazaio ere, izan zen ebazkizuna asmatu zuena urte batzuk lehenago, probabilitateak ikertzen zituen Pierre Raymond de Montmort pertsonaiari bidaliko gutun batean. (eu) Le paradoxe de Saint-Pétersbourg est un paradoxe lié aux probabilités et à la théorie de la décision en économie. Il consiste en un jeu de loterie modélisé par une variable aléatoire dont l'espérance mathématique est infinie, mais pour lequel les participants n'accepteraient de payer qu'une petite somme d'argent pour y jouer. Le paradoxe de Saint-Pétersbourg montre qu'un critère de décision naïf basé uniquement sur l'espérance mathématique amène à des choix que personne ne ferait dans la pratique. Différentes approches ont été proposées pour résoudre ce paradoxe. (fr) The St. Petersburg paradox or St. Petersburg lottery is a paradox involving the game of flipping a coin where the expected payoff of the theoretical lottery game approaches infinity but nevertheless seems to be worth only a very small amount to the participants. The St. Petersburg paradox is a situation where a naive decision criterion that takes only the expected value into account predicts a course of action that presumably no actual person would be willing to take. Several resolutions to the paradox have been proposed. The problem was invented by Nicolas Bernoulli, who stated it in a letter to Pierre Raymond de Montmort on September 9, 1713. However, the paradox takes its name from its analysis by Nicolas' cousin Daniel Bernoulli, one-time resident of the eponymous Russian city, who in 1738 published his thoughts about the problem in the Commentaries of the Imperial Academy of Science of Saint Petersburg. (en) サンクトペテルブルクのパラドックス (St. Petersburg paradox) は、意思決定理論におけるパラドックスの一つである。極めて少ない確率で極めて大きな利益が得られるような事例では、期待値が発散する場合があるが、このようなときに生まれる逆説である。サンクトペテルブルクの賭け、サンクトペテルブルクの問題などとも呼ばれる。「サンクトペテルブルク」の部分は表記に揺れがある。 1738年、サンクトペテルブルクに住んでいたダニエル・ベルヌーイが、学術雑誌『ペテルブルク帝国アカデミー論集』の論文「リスクの測定に関する新しい理論」で発表した。その目的は、期待値による古典的な「公平さ」が現実には必ずしも適用できないことを示し、「効用」(ラテン語: emolumentum)についての新しい理論を展開することであった。 (ja) 상트페테르부르크의 역설(St. Petersburg paradox) 또는 세인트 피터스버그의 역설은 경제학에서 사람들의 의사결정에 기댓값이 가지는 의미의 차이에서 발생하는 역설을 말한다. (Nicolaus 1 Bernoulli)에 의해 제기되었으며, 흔히 사람들은 기댓값을 의사결정의 지표로 삼는다고 생각하지만 그러한 인식에 문제가 있음을 제시하였다. (ko) Nella teoria della probabilità e nella teoria delle decisioni, il paradosso di San Pietroburgo descrive un particolare gioco d'azzardo basato su una variabile casuale con valore atteso infinito, cioè con una vincita media di valore infinito. Ciononostante, ragionevolmente, si considera adeguata solo una minima somma, da pagare per partecipare al gioco. Il paradosso di San Pietroburgo è la classica situazione in cui l'applicazione diretta della teoria delle decisioni (che tiene conto solo del guadagno atteso) suggerisce una linea di condotta che nessuna persona ragionevole si sentirebbe di adottare. Il paradosso si risolve raffinando il modello di decisione e prendendo in considerazione il concetto di utilità marginale e il fatto che le risorse dei partecipanti sono limitate (non infinite). Il paradosso prende il nome dalla presentazione del problema da parte di Daniel Bernoulli, nel 1738 nei Commentarii Academiae Scientiarum Imperialis Petropolitanae (di San Pietroburgo). In realtà il problema fu inventato dal cugino di Daniel, Nicolas Bernoulli, che per primo lo enunciò in una lettera a Pierre Rémond de Montmort fin dal 9 settembre 1713. (it) O paradoxo de São Petersburgo é um dos mais famosos paradoxos em teoria das probabilidades. Foi publicado pela primeira vez em 1738 em um artigo pelo matemático Daniel Bernoulli, embora tenha sido introduzido pelo seu primo Nicolau I Bernoulli em 1713. (pt) Onder Sint-Petersburgparadox verstaat men in de kansrekening, de speltheorie en economie een kansspel met oneindig grote verwachte opbrengst, waaraan een weldenkend persoon toch niet bereid zal zijn deel te nemen. De paradox werd in 1738 opgelost door Daniel Bernoulli, hij was eerder al bedacht door Nikolaus I Bernoulli. Deze paradox is een klassieke situatie waarin een naïef beslissingscriterium, dat alleen de verwachte waarde in beschouwing neemt, een handelwijze zou aanbevelen die geen enkel rationeel persoon bereid zou zijn te volgen. De paradox kan worden opgelost als het beslissingsmodel wordt verfijnd door middel van het begrip marginaal nut, door rekening te houden met de eindige middelen van de deelnemers, of door op te merken dat men eenvoudig gesteld niet kan kopen, wat niet wordt verkocht (verkopers zullen geen loterij opzetten, waarvan het verwachte verlies voor hen onaanvaardbaar zal zijn). In feite heeft de paradox bijgedragen aan de ontwikkeling van nutsfuncties en marginaal nut. (nl) Paradoks petersburski (inaczej gra petersburska) – gra losowa, która mimo posiadania nieskończonej wartości oczekiwanej posiada jednocześnie ograniczoną wartość pieniężną dla większości ludzi. Problem został po raz pierwszy sformułowany przez Nicolasa Bernoulliego w liście do Pierre’a de Montmort z 9 września 1713 roku. Jego rozwiązanie w 1738 roku zaproponował jego kuzyn, Daniel Bernoulli, który uczynił to przy pomocy funkcji użyteczności. Mimo nazwy nie jest to paradoks w ścisłym sensie tego słowa, ale raczej ilustracja tego, że ludzie zazwyczaj w warunkach niepewności nie podejmują decyzji kierując się kryterium maksymalizacji pieniężnej wartości oczekiwanej. Problem ten położył podwaliny pod współczesną teorię oczekiwanej użyteczności. (pl) Санкт-петербургский парадокс (или санкт-петербургская лотерея) в экономической науке — парадокс, иллюстрирующий расхождение между теоретически оптимальным поведением игрока и «здравым смыслом». (ru) Санкт-Петербурзький парадокс — математична задача, що ілюструє розбіжність математичного очікування виграшу з його «здоровою» оцінкою гравців.Таким чином, Санкт-Петербурзький парадокс полягає в тому, що очікуваний грошовий виграш в грі нескінченний, проте більшість людей ухилиться від участі в ній. У питанні «Чому так відбувається?» і полягає цей феномен. (uk) 圣彼得堡悖论(St. Petersburg paradox)是决策论中的一个悖论,由尼古拉一世·伯努利提出。1738年,丹尼尔·伯努利以效用理論來解答這個問題,因此形成預期效用理論。 (zh)
dbo:thumbnail wiki-commons:Special:FilePath/Bernoulli_Nicolaus(II).jpeg?width=300
dbo:wikiPageExternalLink http://www.dma.unive.it/quaderni/QD24-2007.pdf https://archive.org/details/b24863026 https://archive.org/details/takingchanceswin0000haig https://archive.org/details/takingchanceswin0000haig/page/330 https://ideas.repec.org/a/oup/qjecon/v88y1974i1p136-138..html http://cepa.newschool.edu/het/essays/uncert/bernoulhyp.htm http://www.mathematik.com/Petersburg/Petersburg.html https://EconPapers.repec.org/RePEc:ite:iteeco:160406 https://web.archive.org/web/20060618001719/http:/cepa.newschool.edu/het/essays/uncert/bernoulhyp.htm
dbo:wikiPageID 466277 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength 29923 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID 1122166606 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink dbr:List_of_countries_by_GDP_(nominal) dbr:Pascal's_mugging dbr:Bounded_function dbc:Mathematical_economics dbc:Coin_flipping dbr:Journal_of_Economic_Theory dbr:Paul_Samuelson dbr:Republic_and_Canton_of_Geneva dbr:Cumulative_prospect_theory dbr:Veridical_paradox dbr:Prospect_theory dbr:Rivista_italiana_di_economia_demografia_e_statistica dbc:Probability_theory_paradoxes dbr:Median dbr:Saint_Petersburg dbr:Ellsberg_paradox dbr:Alexis_Fontaine_des_Bertins dbr:Elon_Musk dbr:Ensemble_(mathematical_physics) dbr:Georges-Louis_Leclerc,_Comte_de_Buffon dbr:The_New_School_for_Social_Research dbr:Daniel_Bernoulli dbr:Ergodicity dbr:Ergodicity_economics dbr:Logarithm dbr:Risk_aversion dbc:Behavioral_finance dbr:William_Feller dbr:Gabriel_Cramer dbr:Gambler's_ruin dbr:Game_of_chance dbr:Logarithmic_growth dbr:Amos_Tversky dbr:Daniel_Kahneman dbr:Ducat dbr:Expected_value dbr:Floor_function dbc:Paradoxes_of_infinity dbr:Paradox dbr:Googol dbr:Journal_of_Economic_Literature dbr:Kelly_criterion dbr:Two_envelopes_problem dbr:Quarterly_Journal_of_Economics dbr:Jean_le_Rond_d'Alembert dbr:Statistical_mechanics dbc:Decision-making_paradoxes dbr:John_Maynard_Keynes dbr:Coin_flipping dbr:Zeno's_paradoxes dbc:Paradoxes_in_economics dbr:Marginal_utility dbr:Pierre_Raymond_de_Montmort dbr:Behavioral_finance dbr:Ian_Hacking dbr:Millionaire dbr:Chaos_(journal) dbr:File:Porträt_des_Daniel_Bernoulli_-_edit1.jpg dbr:Nicolaus_I_Bernoulli dbr:Lottery dbr:Martingale_(betting_system) dbr:Utility dbr:Expected_utility_hypothesis dbr:Exponential_growth dbr:William_Allen_Whitworth dbr:The_Journal_of_Finance dbr:Macmillan_&_Co dbr:Expected_utility_theory dbr:Trillion_(short_scale) dbr:Ve._Courcier dbr:Wiktionary:a_bird_in_the_hand_is_worth_two_in_the_bush dbr:File:Coin_Toss_(3635981474).jpg dbr:File:Bernoulli_Nicolaus(II).jpeg
dbp:wikiPageUsesTemplate dbt:Block_indent dbt:Cite_arXiv dbt:Cite_book dbt:Cite_journal dbt:Cite_web dbt:Clarify dbt:Div_col dbt:Div_col_end dbt:Math dbt:Mvar dbt:Quote dbt:Reflist dbt:Refn dbt:Sfrac dbt:Short_description dbt:Sub dbt:Sup dbt:Use_mdy_dates dbt:Var dbt:Google_books dbt:Economic_paradoxes dbt:Floor
dcterms:subject dbc:Mathematical_economics dbc:Coin_flipping dbc:Probability_theory_paradoxes dbc:Behavioral_finance dbc:Paradoxes_of_infinity dbc:Decision-making_paradoxes dbc:Paradoxes_in_economics
gold:hypernym dbr:Paradox
rdf:type yago:WikicatMathematicsParadoxes yago:WikicatParadoxes yago:Abstraction100002137 yago:Cognition100023271 yago:Communication100033020 yago:Contradiction107206887 yago:EconomicTheory105994935 yago:Explanation105793000 yago:Falsehood106756407 yago:HigherCognitiveProcess105770664 yago:Message106598915 yago:Paradox106724559 yago:Process105701363 yago:PsychologicalFeature100023100 yago:Statement106722453 yago:Theory105989479 yago:Thinking105770926 yago:WikicatDecisionTheoryParadoxes yago:WikicatEconomicTheories yago:WikicatEconomicsParadoxes yago:WikicatProbabilityTheoryParadoxes
rdfs:comment En economia, la paradoxa de Sant Petersburg és una paradoxa relacionada amb la teoria de la probabilitat i la teoria de decisions. Està basada en un joc d'apostes amb un valor esperat infinit.Daniel Bernoulli va ser el primer a presentar el problema i la seva solució en la publicació Comentaris de l'Acadèmia Imperial de Ciències de Sant Petersburg (Bernoulli, 1738). (ca) En la teoría de probabilidad y la teoría de decisiones, la paradoja de San Petersburgo es una paradoja que consiste en un juego de apuestas con un valor esperado infinito. En esta situación, la teoría de decisiones recomienda que se admita cualquier apuesta por alta que sea, acción que ninguna persona racional seguiría. (es) San Petersburgo paradoxa agertzen den paradoxa bat da, batean probabilitate ezberdinekin gertatzen diren irabaziei buruzkoa. Kalkulu matematiko batek itxarondako irabazia infinitua dela erakusten du, baina aldi berean inork ez luke diru kopuru handirik emango jokoan parte hartzeagatik. Paradoxaren azaltzeko pertsonek kopuruak baino utilitateak baloratzen dituztela baieztatu da. Daniel Bernoulli matematikaria izan zen ebazkizunaren soluzioa eta paradoxaren azalpena eman zituena 1738 urtean, San Petersburgo hiriko zientzia-akademian eta hortik dator paradoxaren izena. Paradoxaren soluzioa Daniel Bernoulliri zor bazaio ere, izan zen ebazkizuna asmatu zuena urte batzuk lehenago, probabilitateak ikertzen zituen Pierre Raymond de Montmort pertsonaiari bidaliko gutun batean. (eu) Le paradoxe de Saint-Pétersbourg est un paradoxe lié aux probabilités et à la théorie de la décision en économie. Il consiste en un jeu de loterie modélisé par une variable aléatoire dont l'espérance mathématique est infinie, mais pour lequel les participants n'accepteraient de payer qu'une petite somme d'argent pour y jouer. Le paradoxe de Saint-Pétersbourg montre qu'un critère de décision naïf basé uniquement sur l'espérance mathématique amène à des choix que personne ne ferait dans la pratique. Différentes approches ont été proposées pour résoudre ce paradoxe. (fr) サンクトペテルブルクのパラドックス (St. Petersburg paradox) は、意思決定理論におけるパラドックスの一つである。極めて少ない確率で極めて大きな利益が得られるような事例では、期待値が発散する場合があるが、このようなときに生まれる逆説である。サンクトペテルブルクの賭け、サンクトペテルブルクの問題などとも呼ばれる。「サンクトペテルブルク」の部分は表記に揺れがある。 1738年、サンクトペテルブルクに住んでいたダニエル・ベルヌーイが、学術雑誌『ペテルブルク帝国アカデミー論集』の論文「リスクの測定に関する新しい理論」で発表した。その目的は、期待値による古典的な「公平さ」が現実には必ずしも適用できないことを示し、「効用」(ラテン語: emolumentum)についての新しい理論を展開することであった。 (ja) 상트페테르부르크의 역설(St. Petersburg paradox) 또는 세인트 피터스버그의 역설은 경제학에서 사람들의 의사결정에 기댓값이 가지는 의미의 차이에서 발생하는 역설을 말한다. (Nicolaus 1 Bernoulli)에 의해 제기되었으며, 흔히 사람들은 기댓값을 의사결정의 지표로 삼는다고 생각하지만 그러한 인식에 문제가 있음을 제시하였다. (ko) O paradoxo de São Petersburgo é um dos mais famosos paradoxos em teoria das probabilidades. Foi publicado pela primeira vez em 1738 em um artigo pelo matemático Daniel Bernoulli, embora tenha sido introduzido pelo seu primo Nicolau I Bernoulli em 1713. (pt) Paradoks petersburski (inaczej gra petersburska) – gra losowa, która mimo posiadania nieskończonej wartości oczekiwanej posiada jednocześnie ograniczoną wartość pieniężną dla większości ludzi. Problem został po raz pierwszy sformułowany przez Nicolasa Bernoulliego w liście do Pierre’a de Montmort z 9 września 1713 roku. Jego rozwiązanie w 1738 roku zaproponował jego kuzyn, Daniel Bernoulli, który uczynił to przy pomocy funkcji użyteczności. Mimo nazwy nie jest to paradoks w ścisłym sensie tego słowa, ale raczej ilustracja tego, że ludzie zazwyczaj w warunkach niepewności nie podejmują decyzji kierując się kryterium maksymalizacji pieniężnej wartości oczekiwanej. Problem ten położył podwaliny pod współczesną teorię oczekiwanej użyteczności. (pl) Санкт-петербургский парадокс (или санкт-петербургская лотерея) в экономической науке — парадокс, иллюстрирующий расхождение между теоретически оптимальным поведением игрока и «здравым смыслом». (ru) Санкт-Петербурзький парадокс — математична задача, що ілюструє розбіжність математичного очікування виграшу з його «здоровою» оцінкою гравців.Таким чином, Санкт-Петербурзький парадокс полягає в тому, що очікуваний грошовий виграш в грі нескінченний, проте більшість людей ухилиться від участі в ній. У питанні «Чому так відбувається?» і полягає цей феномен. (uk) 圣彼得堡悖论(St. Petersburg paradox)是决策论中的一个悖论,由尼古拉一世·伯努利提出。1738年,丹尼尔·伯努利以效用理論來解答這個問題,因此形成預期效用理論。 (zh) Petrohradský paradox přednesl roku 1738 Daniel Bernoulli před Petrohradskou akademií věd (předchůdce dnešní Ruské akademie věd). Jde o klasické pojednání o pravděpodobnosti, v němž rozebral následující paradox. Představme si hru, v níž se hází mincí, a to tak dlouho, dokud na ní nepadne „hlava“ („panna“), čímž hra končí. Výhra v této hře je závislá na pořadí posledního hodu, tedy toho, ve kterém poprvé padne hlava, a to tak, že pokud padne v prvním hodu, je výhra 1 dukát, padne-li v druhém, jsou to 2 dukáty, ve třetím 4, ve čtvrtém 8 atd. Výši výhry v této hře lze tedy zobecnit do vzorce , kde n je pořadí hodu, v němž padla hlava. Pravděpodobnost, že v každém jednom hodu mincí padne hlava, je 50%, tedy 0,5. Ale protože jde o sérii , je pravděpodobnost konce hry právě po n-tém hodu rovna . (cs) Das Sankt-Petersburg-Paradoxon (auch Sankt-Petersburg-Lotterie) beschreibt ein Paradoxon in einem Glücksspiel. Die Zufallsvariable hat hier einen unendlichen Erwartungswert, was gleichbedeutend mit einer unendlich großen erwarteten Auszahlung ist. Trotzdem scheint der Spieleinstieg nur einen kleinen Geldbetrag wert zu sein. Das St.-Petersburg-Paradoxon ist eine klassische Situation, in der eine naive Entscheidungstheorie, die nur den Erwartungswert als Kriterium verwendet, eine Entscheidung empfehlen würde, die keine (reale) rationale Person fällen würde. Das Paradoxon kann gelöst werden, indem das Entscheidungsmodell durch die Verwendung einer Nutzenfunktion verfeinert wird oder indem endliche Varianten der Lotterie betrachtet werden. (de) The St. Petersburg paradox or St. Petersburg lottery is a paradox involving the game of flipping a coin where the expected payoff of the theoretical lottery game approaches infinity but nevertheless seems to be worth only a very small amount to the participants. The St. Petersburg paradox is a situation where a naive decision criterion that takes only the expected value into account predicts a course of action that presumably no actual person would be willing to take. Several resolutions to the paradox have been proposed. (en) Nella teoria della probabilità e nella teoria delle decisioni, il paradosso di San Pietroburgo descrive un particolare gioco d'azzardo basato su una variabile casuale con valore atteso infinito, cioè con una vincita media di valore infinito. Ciononostante, ragionevolmente, si considera adeguata solo una minima somma, da pagare per partecipare al gioco. (it) Onder Sint-Petersburgparadox verstaat men in de kansrekening, de speltheorie en economie een kansspel met oneindig grote verwachte opbrengst, waaraan een weldenkend persoon toch niet bereid zal zijn deel te nemen. De paradox werd in 1738 opgelost door Daniel Bernoulli, hij was eerder al bedacht door Nikolaus I Bernoulli. (nl)
rdfs:label Paradoxa de Sant Petersburg (ca) Petrohradský paradox (cs) Sankt-Petersburg-Paradoxon (de) Paradoja de San Petersburgo (es) San Petersburgo paradoxa (eu) Paradosso di San Pietroburgo (it) Paradoxe de Saint-Pétersbourg (fr) 상트페테르부르크의 역설 (ko) サンクトペテルブルクのパラドックス (ja) Paradoks petersburski (pl) Sint-Petersburgparadox (nl) St. Petersburg paradox (en) Paradoxo de São Petersburgo (pt) Санкт-петербургский парадокс (ru) Санкт-петербурзький парадокс (uk) 圣彼得堡悖论 (zh)
owl:sameAs freebase:St. Petersburg paradox yago-res:St. Petersburg paradox wikidata:St. Petersburg paradox dbpedia-ca:St. Petersburg paradox dbpedia-cs:St. Petersburg paradox dbpedia-de:St. Petersburg paradox dbpedia-es:St. Petersburg paradox dbpedia-eu:St. Petersburg paradox dbpedia-fa:St. Petersburg paradox dbpedia-fi:St. Petersburg paradox dbpedia-fr:St. Petersburg paradox dbpedia-gl:St. Petersburg paradox dbpedia-he:St. Petersburg paradox http://hy.dbpedia.org/resource/Սանկտ_Պետերբուրգի_պարադոքս dbpedia-it:St. Petersburg paradox dbpedia-ja:St. Petersburg paradox dbpedia-ko:St. Petersburg paradox dbpedia-nl:St. Petersburg paradox dbpedia-no:St. Petersburg paradox dbpedia-pl:St. Petersburg paradox dbpedia-pms:St. Petersburg paradox dbpedia-pt:St. Petersburg paradox dbpedia-ro:St. Petersburg paradox dbpedia-ru:St. Petersburg paradox dbpedia-sr:St. Petersburg paradox dbpedia-uk:St. Petersburg paradox dbpedia-zh:St. Petersburg paradox https://global.dbpedia.org/id/51sUL
prov:wasDerivedFrom wikipedia-en:St._Petersburg_paradox?oldid=1122166606&ns=0
foaf:depiction wiki-commons:Special:FilePath/Porträt_des_Daniel_Bernoulli_-_edit1.jpg wiki-commons:Special:FilePath/Bernoulli_Nicolaus(II).jpeg wiki-commons:Special:FilePath/Coin_Toss_(3635981474).jpg
foaf:isPrimaryTopicOf wikipedia-en:St._Petersburg_paradox
is dbo:wikiPageRedirects of dbr:St._Petersburg_Paradox dbr:St_Petersburg_paradox dbr:Petersberg_Paradox dbr:Petersburg_paradox dbr:Super_St._Petersburg_paradox dbr:Bernouille's_hypothesis dbr:St._Petersburg's_paradox dbr:St._Petersburg_game dbr:St._Petersburg_lottery dbr:St_Petersburg_Paradox dbr:St_Petersburg_game dbr:St_petersberg_paradox dbr:St_petersburg_paradox dbr:St_petersburgs_paradox dbr:Saint_Petersburg_Paradox dbr:Saint_Petersburg_paradox
is dbo:wikiPageWikiLink of dbr:Cardinal_utility dbr:Mei_Wang dbr:Pascal's_mugging dbr:Allais_paradox dbr:How_Not_to_Be_Wrong dbr:Decision_theory dbr:Index_of_philosophy_articles_(R–Z) dbr:1713_in_science dbr:Essay_d'analyse_sur_les_jeux_de_hazard dbr:Risk_of_ruin dbr:Boy_or_Girl_paradox dbr:Daniel_Bernoulli dbr:Ergodicity_economics dbr:Bernoulli_family dbr:Risk_aversion dbr:Saint_Petersburg_(disambiguation) dbr:Mathematical_psychology dbr:Tshilidzi_Marwala dbr:William_Feller dbr:Logarithmic_growth dbr:Long-Term_Capital_Management dbr:Expected_value dbr:Financial_economics dbr:History_of_microeconomics dbr:Kelly_criterion dbr:Two_envelopes_problem dbr:Rationality dbr:History_of_Grandi's_series dbr:Karl_Menger dbr:Sándor_Csörgő dbr:Economic_model dbr:St._Petersburg_Paradox dbr:St_Petersburg_paradox dbr:Doomsday_argument dbr:Marginal_utility dbr:Great_Rationality_Debate dbr:Catalog_of_articles_in_probability_theory dbr:Nicolaus_II_Bernoulli dbr:Lottery_(probability) dbr:Marginalism dbr:Martingale_(betting_system) dbr:Utility dbr:Necktie_paradox dbr:Expected_utility_hypothesis dbr:List_of_statistics_articles dbr:Stochastic_dynamic_programming dbr:Petersberg_Paradox dbr:Petersburg_paradox dbr:Super_St._Petersburg_paradox dbr:Bernouille's_hypothesis dbr:St._Petersburg's_paradox dbr:St._Petersburg_game dbr:St._Petersburg_lottery dbr:St_Petersburg_Paradox dbr:St_Petersburg_game dbr:St_petersberg_paradox dbr:St_petersburg_paradox dbr:St_petersburgs_paradox dbr:Saint_Petersburg_Paradox dbr:Saint_Petersburg_paradox
is dbp:knownFor of dbr:Tshilidzi_Marwala
is foaf:primaryTopic of wikipedia-en:St._Petersburg_paradox