Amir Khusrau (original) (raw)
Hakīm Abu 'l-Ḥasan Yamīn ad-Dīn Chusrau (persisch حکیم ابوالحسن یَمین الدین خسرو, DMG Ḥakīm Abu'l-Ḥasan Yamīn ad-Dīn-i Ḫusrau), genannt Amīr Chusrau Dehlavī (persisch امیر خسرو دهلوی, DMG Amīr Ḫusrau-i Dihlavī; Hindi: अमीर खुसरो दिहलवी Amīr Khusro Dihlavī; * 1253 in Patiali; † 1325 in Delhi), war ein persischsprachiger Dichter und Musikwissenschaftler aus Indien.
Property | Value |
---|---|
dbo:abstract | Abu-l-Hàssan Yamín-ad-Din Khusraw, més conegut com a Amir Khusraw Dihlawí (persa: امیر خسرو دہلوی; hindi अमीर ख़ुसरौ दहलवी), també transcrit Amir Khosrow (Patiala, Uttar Pradesh, 1253 - Delhi, 1325), fou un erudit, músic i poeta indi en llengua persa que ha esdevingut una de les icones culturals de la història del subcontinent indi. Sufí i deixeble espiritual de , no només és considerat com un dels més grans poetes de l'Índia, sinó que també se li atribueix la creació de la de qawwali (música religiosa dels sufís) així com la invenció de la tabla i del sitar. Amir Khursaw era fill d'un cap de tribu turc i d'una mare rajput, i va viure tota la seva vida a l'Índia. Va ser extremadament prolífic, tant en poesia com en prosa, abastant tots els estils de la poesia persa medieval, des de les contundents cassides de fins a l'èpica romàntica de Nizami. És especialment significativa la seva contribució al desenvolupament del ghazal, fins llavors poc utilitzat a l'Índia. Va deixar cinc diwans, cinc khamsa, els ghazaliyyat (poemes lírics), tres obres en prosa i cinc poemes històrics. (ca) Amír Chusrau Jamín-ud-dín Abul Hasan, urdsky ابوالحسن یمینالدین خسرو, hindsky अमीर ख़ुसरो, známý jako Amír Chosrau Dihlaví (1253, - říjen 1325, Dillí) byl indický súfistický básník, mystik a učenec. Byl synem tureckého úředníka a indické matky, žákem mystika . Básně psal převážně v perštině, ale několik jich vytvořil i v hindustánštině. Je mu připisováno založení sufistického hudebně-poetického žánru qawwali, stejně tak to byl zřejmě on, kdo do indické kultury vnesl žánr zvaný . Psal hojně i kasídy. Působil na dvoře sedmi sultánů během sultanátu v Dillí, většinu básní dedikoval sultánu (1296-1316). K jeho vrcholným dílům patří sbírka Šehāb-al-dīn Maḥmera Badāʾūnī. Psal i romantické eposy (Širín u Chusrau, Madžnún va Lailá), básně mystické: Matla-ul-anvár (Východ hvězd), Áinei Iskandarí (Zrcadlo Alexandrovo) i lyriku: Tuhfat us-sigar (Dar mládí), Vasat-ul-haját (Střed života), Gurrat ul-Kamál (Lesk dokonalosti), Bakijjei nakijje (Čisté zbytky). Novinkou v perské literatuře je Amírovo literární zpracování osudu současníků, nejlepší prací tohoto druhu je příběh lásky syna sultána Childžia Chizrchána s gudžerátskou princeznou Duvalrání (Kissei Chizrchán u Duvalráni). Amíra lze označit i za předchůdce politické epiky, například jeho kniha Miftáh-ul-futúh (Klíč vítězství) je poetickým líčením schůzky dilijského sultána s jeho otcem, bengálským panovníkem. Někdy je mu připisováno autorství slovníku Ḳhāliq Bārī, v němž je vysvětlován význam perských, arabských a hindustánských slov. Amír je někdy přezdíván "indický papoušek". (cs) Hakīm Abu 'l-Ḥasan Yamīn ad-Dīn Chusrau (persisch حکیم ابوالحسن یَمین الدین خسرو, DMG Ḥakīm Abu'l-Ḥasan Yamīn ad-Dīn-i Ḫusrau), genannt Amīr Chusrau Dehlavī (persisch امیر خسرو دهلوی, DMG Amīr Ḫusrau-i Dihlavī; Hindi: अमीर खुसरो दिहलवी Amīr Khusro Dihlavī; * 1253 in Patiali; † 1325 in Delhi), war ein persischsprachiger Dichter und Musikwissenschaftler aus Indien. (de) أمير خسرو الدهلوي المكنى بأبي الحسن والملقب بيمين الدين والمعروف بالحكيم هو شاعر مسلم. ولد بالهند عام 651 للهجرة (1253 للميلاد) وتوفي عام 725 (1325). كان تابع وتلميذ نظام الدين أولياء، ويشار في بعض الأحيان إلى خسرو باسم «صوت الهند» (Tuti-e-Hind)، وقد أطلق عليه "أبو الأدب الأردي". في عام 1288، أنهى خسرو أول مثنوية له، وهي «قران السعيدان» (اجتماع النجمين الميمون)، الذي كان يتحدث عن بوغرا خان مع ابنه معز الدين قايق آباد بعد عداء طويل. بعد تعرض قايق آباد لجلطة دماغية في عام 1290، قام النبلاء بتعيين ابنه شمس الدين كومار البالغ من العمر ثلاث سنوات كسلطان. ثم قام شخص تركاني أفغاني يدعى بمسيرة في دلهي، وقتل قايق آباد وأصبح سلطان، وبذلك أنهى السلالة المملوكية لسلطنة دلهي وبدأ سلالة خالجي. في عام 1290، أكمل خسرو مثنويته الثانية «مفتاح الفتوح»، في مدح انتصارات جلال الدين فيروز. في عام 1294 أكمل خسرو مثنويته الثالثة، «غُرة الكمال»، التي تألّفت من قصائد بين سن 34 و 41. بعد جلال الدين فيروز، صعد علاء الدين الخلجي إلى عرش دلهي في عام 1296. كتب خسرو «خزائن الفتوح» يسجل الانشاءات بعهد علاء الدين، والحروب والخدمات الإدارية. ثم ألف خماسا (خماسية) مع خمسة مثاني، والمعروفة باسم «خمسة خسرو»، واستكمالها في عام 1298. وقد حاكى فيه نظم الشاعر السابق للملاحم الفارسي نظامي الكنجوي. كان مثنويته الأولى في الخماسية «مطلع الأنوار» تتألف من 3310 الآيات (انتهت في 15 يوما) مع المواضيع الأخلاقية والصوفية. مثنويته الثانية «خسرو وشيرين» تتألف من 4000 الآيات. كانت مثنويته الثالثة «مجنون ليلى» رومانسية. مثنويته الرابعة الضخمة كانت «عين أسكندر»، الذي روى الأعمال البطولية للإسكندر الأكبر في 4500 مقطع. كانت مثنويته الخامسة «هشت بهشت» أو الجنات الثمانية، الذي كان قائمة على أساطير حول بهرام الخامس، الملك الخامس عشر للإمبراطورية الساسانية. كل هذه الأعمال جعلت خسرو نجمة بارزة في عالم الشعر. كان علاء الدين الخلجي سعيدًا جدًا بعمله وكان يكافأه بشكل رائع. (ar) Abu'l Hasan Yamīn ud-Dīn Khusrau (1253–1325 AD), better known as Amīr Khusrau was an Indo-Persian Sufi singer, musician, poet and scholar who lived under the Delhi Sultanate. He is an iconic figure in the cultural history of the Indian subcontinent. He was a mystic and a spiritual disciple of Nizamuddin Auliya of Delhi, India. He wrote poetry primarily in Persian, but also in Hindavi. A vocabulary in verse, the Ḳhāliq Bārī, containing Arabic, Persian and Hindavi terms is often attributed to him. Khusrau is sometimes referred to as the "voice of India" or "Parrot of India" (Tuti-e-Hind), and has been called the "father of Urdu literature."[[[Wikipedia:Citing_sources|page needed]]]_4-0" class="reference">[[[Wikipedia:Citing_sources |
dbo:birthDate | 1253-05-19 (xsd:date) |
dbo:birthPlace | dbr:Delhi_Sultanate dbr:Patiyali dbr:Uttar_Pradesh dbr:India |
dbo:deathPlace | dbr:Delhi dbr:Delhi_Sultanate dbr:India |
dbo:genre | dbr:Qawwali dbr:Ghazal dbr:Tarana dbr:Ruba'i |
dbo:occupation | dbr:Sufi |
dbo:thumbnail | wiki-commons:Special:FilePath/Amir_Khusro.jpg?width=300 |
dbo:wikiPageExternalLink | http://liar.ui.ac.ir/article_21767_a113e0ec0b67e803614ea1f7cf5b4631.pdf%7Ctitle=The https://books.google.com/books%3Fid=MbGyZN1I4E0C&pg=PA92%7Ctitle=Indian https://books.google.com/books%3Fid=iUk5k5AN54sC&pg=PA10%7Ctitle= https://books.google.com/books%3Fid=nZslAQAAIAAJ&q=father+of+Urdu+literature+amir+khusrow%7Ctitle=Hazart https://books.google.com/books%3Fid=rIERAAAAMAAJ&q=amir+turkish+languages%7Ctitle=Hazrat https://books.google.com/books%3Fid=vJ0e0kfgttUC&pg=PA44%7Ctitle=Shahjahanabad: https://web.archive.org/web/20131203053432/http:/www.wikidorj.com/0CBK.ashx https://web.archive.org/web/20160305012721/http:/persian.packhum.org/persian/bio%3Fanum=0020 https://web.archive.org/web/20161220093652/http:/persian.packhum.org/persian/main%3Furl=pf%3Ffile%3D80201013%26ct%3D18 https://web.archive.org/web/20171014224914/http:/persian.packhum.org/persian/main%3Furl=pf%3Ffile%3D80201013&ct=0 https://web.archive.org/web/20171110232217/https:/liar.ui.ac.ir/article_21767.html%7Carchive-date=10 https://web.archive.org/web/20171201063316/http:/persian.packhum.org/persian/main%3Furl=pf%3Ffile%3D02003020&ct=0 https://referenceworks.brillonline.com/entries/encyclopaedia-of-islam-3/amir-khusraw-dihlavi-COM_23805%3Fs.num=10&s.f.s2_parent=s.f.book.encyclopaedia-of-islam-3&s.q=Ganja https://www.google.com/books/edition/Great_Masters_of_Hindustani_Music/Li4uAAAAMAAJ%3Fhl=en&gbpv=0&bsq=Great%20Masters%20of%20Hindustani%20Music https://www.google.com/books/edition/History_of_Iranian_Literature/SFPtCAAAQBAJ%3Fkptab=editions&sa=X&ved=2ahUKEwjj5P_ci_31AhWyl3IEHX9TDW0QmBZ6BAgFEAg https://www.google.com/books/edition/Islamic_Culture/BYFOgfXExOAC%3Fhl=en%7Cref= https://www.google.com/books/edition/_/_At4PgAACAAJ%3Fsa=X&ved=2ahUKEwjdwoiUi_31AhWmhHIEHcYqDGcQ8fIDegQIJBBS https://www.google.com/books/edition/_/cCHxfZxviXIC%3Fsa=X&ved=2ahUKEwjZ0qOvjv31AhVEonIEHUyoAi0Qre8FegQIDxAG https://www.google.com/books/edition/_/ofdjAAAAMAAJ%3Fsa=X&ved=2ahUKEwi7upaYjf31AhVtqXIEHcs_D5UQ7_IDegQIBhAC https://www.worldcat.org/title/amir-khusrau-memorial-volume/oclc/557663727 |
dbo:wikiPageID | 517348 (xsd:integer) |
dbo:wikiPageLength | 38295 (xsd:nonNegativeInteger) |
dbo:wikiPageRevisionID | 1124302384 (xsd:integer) |
dbo:wikiPageWikiLink | dbc:1253_births dbc:13th-century_Indian_musicians dbc:13th-century_Indian_poets dbc:14th-century_Indian_musicians dbc:People_from_Etah_district dbr:Punjabi_language dbr:Qasida dbr:Samarkand dbr:Sanjay_Leela_Bhansali dbr:Sanskrit dbr:Sasanian_Empire dbr:Encyclopaedia_of_Islam dbr:Bengal dbr:Delhi dbr:Delhi_Sultanate dbr:Arabic_music dbr:List_of_Persian_poets_and_authors dbr:Patiyali dbr:Persia dbr:Persian_language dbr:Urdu_literature dbr:Uttar_Pradesh dbr:Uzbekistan dbr:Vaghela_dynasty dbr:Veena dbr:Deval_Devi dbr:Devotional_song dbr:Indo-Persian_culture dbr:Jahan-e-Khusrau dbr:Masnavi_(poetic_form) dbr:Meesha_Shafi dbr:Saladin_Ahmed dbr:Rajput dbr:Nasiruddin_Bughra_Khan dbr:Qawwali dbr:Genghis_Khan dbr:Ghazal dbr:Government_of_India dbr:Mongol_Empire dbr:Mughal_Empire dbr:Multan dbr:Mysticism dbr:Arabia dbr:Arabic dbr:Chishti_Order dbr:Sitar dbr:Sufi dbr:Hafiz_Mehmood_Khan_Shirani dbr:Haft_Peykar dbr:Khamsa_of_Nizami dbr:Nizamuddin_Auliya dbr:Ghiyath_al-Din_Tughlaq dbr:Taan_(music) dbr:Tarana dbr:Music_of_India dbr:Persian_traditional_music dbr:Baghdad dbr:Bahram_V dbr:Balkh dbc:Hindi-language_poets dbc:Indian_Sufis dbc:Indian_male_poets dbc:Poets_from_Uttar_Pradesh dbr:Central_Asia dbr:Turkic_peoples dbr:Hasht-Bihisht_(poem) dbr:Alauddin_Khalji dbr:Alexander_the_Great dbr:Aligarh_Muslim_University dbc:1325_deaths dbr:DD_National dbr:Dama_Dam_Mast_Qalandar dbr:Basant_(festival) dbr:Nizami_Ganjavi dbr:Nizamuddin_Dargah dbr:Padmaavat dbr:Pakistan dbr:Kamala_Khan dbr:Khyal dbr:Gwalior dbr:Hindustani_language dbr:Jaideva_Singh dbr:The_History_of_India,_as_Told_by_Its_Own_Historians dbr:Aaj_Rang_Hai dbc:Delhi_Sultanate dbc:Indian_people_of_Turkic_descent dbc:Muslim_poets dbc:Persian-language_poets dbc:Sufi_poets dbc:Urdu-language_poets_from_India dbc:Chishti_Order dbc:Macaronic_language dbc:Performers_of_Sufi_music dbc:14th-century_Indian_poets dbr:Chhaap_Tilak_Sab_Chheeni dbr:Junoon_(1978_film) dbr:Kasganj_district dbr:Kashmir dbr:Khalji_dynasty dbr:Khaqani dbr:Khusro_Khan dbr:Sunni dbr:Svara dbr:Diwan_(poetry) dbr:Awadh dbr:Bol_(music) dbr:Fief dbr:Films_Division_of_India dbr:Greater_Iran dbr:Husayn_Bayqarah dbr:Iltutmish dbr:India dbr:Indian_literature dbr:Indian_subcontinent dbr:Metropolitan_Museum_of_Art dbr:Shahrisabz dbr:Shalimar_Bagh,_Srinagar dbr:Shamsuddin_Kayumars dbr:Ruba'i dbr:Setar dbr:The_Three_Princes_of_Serendip dbr:Qutb_ud_din_Mubarak_Shah dbr:Ghiyas_ud_din_Balban dbr:Man_Kunto_Maula dbr:Mridangam dbr:Muiz_ud_din_Qaiqabad dbr:Tughlaq_dynasty dbr:The_Tale_of_the_Four_Dervishes dbr:Riddles_of_Amir_Khusrow dbr:Turkish_music dbr:Jalal_ud_din_Firuz_Khalji dbr:File:"Alexander_is_Lowered_Into_the_Sea".jpg dbr:File:"A_King_Offers_to_Make_Amends_to_...(Quintet)_of_Amir_Khusrau_Dihlavi.jpg dbr:File:An_illustrated_manuscript_of_one_of_Amir_Khusrau's_poems_1.jpg dbr:File:Basawan_-_Alexander_Visits_the_Sage_Plato.jpg dbr:File:Hasht-Bihisht_Amir_Khusro_Met_1.jpg dbr:Mughal_e_funk |
dbp:birthDate | 1253-05-19 (xsd:date) |
dbp:birthName | Ab'ul Hasan Yamīn ud-Dīn K͟husrau (en) |
dbp:birthPlace | dbr:Delhi_Sultanate dbr:Patiyali |
dbp:caption | Amir Khusrow teaching his disciples in a miniature from a manuscript of Majlis al-Ushshaq by Husayn Bayqarah. (en) |
dbp:deathPlace | dbr:Delhi dbr:Delhi_Sultanate |
dbp:first | Sunil (en) |
dbp:genre | dbr:Qawwali dbr:Ghazal dbr:Tarana dbr:Ruba'i |
dbp:imageSize | 200 (xsd:integer) |
dbp:last | Sharma (en) |
dbp:module | Influenced by Nizamuddin Auliya (en) |
dbp:name | Amir Khusrau (en) |
dbp:occupation | Sufi, singer, poet, composer, author, scholar (en) |
dbp:text | [Tarana] was entirely an invention of Khusrau. Tarana is a Persian word meaning a song. Tillana is a corrupt form of this word. True, Khusrau had before him the example of Nirgit songs using śuṣk-akṣaras and pāṭ-akṣaras . Such songs were in vogue at least from the time of Bharat. But generally speaking, the Nirgit used hard consonants. Khusrau introduced two innovations in this form of vocal music. Firstly, he introduced mostly Persian words with soft consonants. Secondly, he so arranged these words that they bore some sense. He also introduced a few Hindi words to complete the sense…. It was only Khusrau’s genius that could arrange these words in such a way to yield some meaning. Composers after him could not succeed in doing so, and the tarana became as meaningless as the ancient Nirgit. (en) |
dbp:title | Amīr Khusraw Dihlavī (en) |
dbp:url | https://referenceworks.brillonline.com/entries/encyclopaedia-of-islam-3/amir-khusraw-dihlavi-COM_23805%3Fs.num=10&s.f.s2_parent=s.f.book.encyclopaedia-of-islam-3&s.q=Ganja |
dbp:wikiPageUsesTemplate | dbt:Librivox_author dbt:Sufism dbt:Authority_control dbt:Blockquote dbt:Citation_needed dbt:Cite_book dbt:Cite_journal dbt:Cite_web dbt:Commons_category-inline dbt:EI3 dbt:Further dbt:ISBN dbt:Infobox_musical_artist dbt:Persian_literature dbt:Portal dbt:Reflist dbt:See_also dbt:Sfn dbt:Short_description dbt:Transl dbt:Use_British_English dbt:Use_dmy_dates dbt:Death_year_and_age dbt:Harvid dbt:Page? dbt:Gutenberg_author |
dbp:year | 2017 (xsd:integer) |
dcterms:subject | dbc:1253_births dbc:13th-century_Indian_musicians dbc:13th-century_Indian_poets dbc:14th-century_Indian_musicians dbc:People_from_Etah_district dbc:Hindi-language_poets dbc:Indian_Sufis dbc:Indian_male_poets dbc:Poets_from_Uttar_Pradesh dbc:1325_deaths dbc:Delhi_Sultanate dbc:Indian_people_of_Turkic_descent dbc:Muslim_poets dbc:Persian-language_poets dbc:Sufi_poets dbc:Urdu-language_poets_from_India dbc:Chishti_Order dbc:Macaronic_language dbc:Performers_of_Sufi_music dbc:14th-century_Indian_poets |
rdf:type | owl:Thing foaf:Person dbo:Person dul:NaturalPerson schema:MusicGroup wikidata:Q19088 wikidata:Q215627 wikidata:Q483501 wikidata:Q5 wikidata:Q729 dbo:Animal dbo:Eukaryote dbo:Species schema:Person dbo:Artist dbo:MusicalArtist |
rdfs:comment | Hakīm Abu 'l-Ḥasan Yamīn ad-Dīn Chusrau (persisch حکیم ابوالحسن یَمین الدین خسرو, DMG Ḥakīm Abu'l-Ḥasan Yamīn ad-Dīn-i Ḫusrau), genannt Amīr Chusrau Dehlavī (persisch امیر خسرو دهلوی, DMG Amīr Ḫusrau-i Dihlavī; Hindi: अमीर खुसरो दिहलवी Amīr Khusro Dihlavī; * 1253 in Patiali; † 1325 in Delhi), war ein persischsprachiger Dichter und Musikwissenschaftler aus Indien. (de) Ab'ul Hasan Yamīn ud-Dīn Khusrau edota Amir Khusrow (1253–1325 inguru, Delhiko Sultanerria, urduz: ابوالحسن یمینالدین خسرو) Indiako musikari, olerkari eta jakintsu sufi bat izan zen. Indiako garaiko ikur kultura nagusienetako bat bilakatu zen. Gaur egun indiar musika-tresna herrikoiak diren eta sitarraren asmatzailea izan zen. Nagusiki persieraz idatzi zuen. * Datuak: Q207817 * Multimedia: Amir Khusrow (eu) Abu-l Hasan Yamīn al-Dīn Khusrow (persan : ابوالحسن یمینالدین خسرو, hindi : अबुल हसन यमीनुददीन ख़ुसरो) (1253-1325), connu aussi sous les noms d’Amir Khosrow de Dehli, Amir Khosrow Dehlevi, Amir Khusro Dehlavi ou Amir Khusraw Balkhi en Afghanistan et en Iran (persan : اميرخسرو دهلوى, Amīr Khusraū Dehlavī), est un mystique soufi et disciple spirituel de Nizamuddin Auliya de Delhi. C'est l'un des plus grands poètes en langue persane de l’Inde. Il est aussi considéré comme le fondateur du qawwalî (musique religieuse soufie répandue en Inde et au Pakistan) ainsi que de la musique hindoustanie. On lui doit également l'ouvrage Les Huit Jardins du paradis, en langue persane. (fr) Amir Khosrow (Patiyali , attualmente Uttar Pradesh, 1253 – Delhi, 1325) è stato un poeta indiano. Noto anche come Amir Khusro o Abū l-Ḥasan Yamīn al-Dīn Khusrow (in persiano ابوالحسن یمینالدین خسرﻭ, devanagari अबुल हसन यमीनुद्दीन ख़ुसरो) o Amīr Khusrow Dehlawī (in persiano امیر خسرو دهلوی, urdu امیر خسرو دہلوی). (it) アブルハサン・ヤミーヌッディーン・フスロー(ウルドゥー語:ابوالحسن یمینالدین خسرو、ヒンディー語:अबुल हसन यमीनुद्दीन ख़ुसरौ)、通称アミール・フスロー(ウルドゥー語:امیر خسرو、ヒンディー語:अमीर ख़ुसरो、ラテン文字表記:Amir Khusrow(KhusrauまたはKhusroとも)、1253年 - 1325年)は、インドのパンジャーブ地方、パティヤーラ出身の詩人、音楽家、芸術家、歴史家。アミール・ホスローとも呼ばれる。 民族叙事詩、神秘主義、歴史を主題に叙事詩や叙情詩を多く作った。 カッワーリーの創始者とされ、中世のインドに於いて最大の詩人として「インドの鸚鵡」の異名で名高く、ペルシア語、ウルドゥー語、ヒンドゥスターニー語などを混ぜたマカロニックを好んだ。 イスラーム王朝のデリー・スルターン朝(奴隷王朝、ハルジー朝、トゥグルク朝)のスルターンに仕え、13世紀から14世紀にかけてのチシュティー派イスラム神秘主義聖者であるニザームッディーン・アウリヤーの愛弟子で、ニザームッディーンの信奉者であった。 またアミール・ホスローは音楽家としてもシタール、タブラ、ガザルを13世紀にもたらし、ヒンドゥースターニー音楽の基礎を築いたとされている。 (ja) 아미르 호스로우(1253년~1325년, 페르시아어: امیر خسرو دهلوی)는 인도 중세의 페르시아어 시인이다. 인도에 이주한 터키계 군인을 부친으로 북인도에서 태어나 델리의 술탄을 섬긴 궁정시인으로 '인도의 앵무(鸚鵡)'라 불리었다. 매우 다작이었고 대표작에는 니자미를 모방하여 읊은 <호스로우와 시린> 등의 이야기를 테마로 한 5부작을 비롯하여 역사시(歷史詩)도 많고 또 그 사료적(史料的) 가치도 높다. 산문 작품은 주로 역사와 신비주의에 관한 것이다. 이 문서에는 다음커뮤니케이션(현 카카오)에서 GFDL 또는 CC-SA 라이선스로 배포한 글로벌 세계대백과사전의 내용을 기초로 작성된 글이 포함되어 있습니다. (ko) Ab'ul Hasan Yamīn ud-Dīn Khusrow (1253-1325) (Urdu: ابوالحسن یمینالدین خسرو, Hindi: अबुल हसन यमीनुद्दीन ख़ुसरौ), beter bekend als Amīr Khusrow (ook Khusrau, Khusro) Dehlawī, was een Indiaas musicus, geleerde, en dichter. Hij geldt als een icoon binnen de culturele historie van het Indisch Subcontinent en als uitvinder van de tabla. Hij wordt gezien als vader van de qawwali, de muziek van het soefisme in India. Khusrow schreef zijn gedichten in het Perzisch en Hindoestani. Hij verrijkte de Hindoestaanse muziek door er elementen van Perzische en Arabische muziek aan toe te voegen. (nl) 阿米尔·库斯洛(乌尔都语:ابوالحسن یمینالدین خسرو);1253年-1325年)是一个苏菲派音乐家、诗人和学者。他是一个在印度次大陆的文化历史上具有标志性的人物。他是一个神秘派和德里的拉穆丁·欧里亚派精神信徒。他主要用波斯语写诗,同时也用印度斯坦语。 阿米尔·库斯洛被认为是卡瓦力之父(一种在印度次大陆的虔诚的苏菲派音乐形式)。他将加扎勒风格的歌曲引入至印度。这些至今仍广泛存在于今印度和巴基斯坦。 (zh) Амір Хосров Дехлеві (гінді:अमीर खुसरो, 1253—1325) — індійський середньовічний поет та музика часів Делійського султанату. Його ім'я також вимовляється як Хусров або Хосро. (uk) أمير خسرو الدهلوي المكنى بأبي الحسن والملقب بيمين الدين والمعروف بالحكيم هو شاعر مسلم. ولد بالهند عام 651 للهجرة (1253 للميلاد) وتوفي عام 725 (1325). كان تابع وتلميذ نظام الدين أولياء، ويشار في بعض الأحيان إلى خسرو باسم «صوت الهند» (Tuti-e-Hind)، وقد أطلق عليه "أبو الأدب الأردي". في عام 1290، أكمل خسرو مثنويته الثانية «مفتاح الفتوح»، في مدح انتصارات جلال الدين فيروز. في عام 1294 أكمل خسرو مثنويته الثالثة، «غُرة الكمال»، التي تألّفت من قصائد بين سن 34 و 41. (ar) Abu-l-Hàssan Yamín-ad-Din Khusraw, més conegut com a Amir Khusraw Dihlawí (persa: امیر خسرو دہلوی; hindi अमीर ख़ुसरौ दहलवी), també transcrit Amir Khosrow (Patiala, Uttar Pradesh, 1253 - Delhi, 1325), fou un erudit, músic i poeta indi en llengua persa que ha esdevingut una de les icones culturals de la història del subcontinent indi. Sufí i deixeble espiritual de , no només és considerat com un dels més grans poetes de l'Índia, sinó que també se li atribueix la creació de la de qawwali (música religiosa dels sufís) així com la invenció de la tabla i del sitar. (ca) Amír Chusrau Jamín-ud-dín Abul Hasan, urdsky ابوالحسن یمینالدین خسرو, hindsky अमीर ख़ुसरो, známý jako Amír Chosrau Dihlaví (1253, - říjen 1325, Dillí) byl indický súfistický básník, mystik a učenec. Byl synem tureckého úředníka a indické matky, žákem mystika . Básně psal převážně v perštině, ale několik jich vytvořil i v hindustánštině. Je mu připisováno založení sufistického hudebně-poetického žánru qawwali, stejně tak to byl zřejmě on, kdo do indické kultury vnesl žánr zvaný . Psal hojně i kasídy. Působil na dvoře sedmi sultánů během sultanátu v Dillí, většinu básní dedikoval sultánu (1296-1316). K jeho vrcholným dílům patří sbírka Šehāb-al-dīn Maḥmera Badāʾūnī. Psal i romantické eposy (Širín u Chusrau, Madžnún va Lailá), básně mystické: Matla-ul-anvár (Východ hvězd), Áinei Iskandarí (cs) Abu'l Hasan Yamīn ud-Dīn Khusrau (1253–1325 AD), better known as Amīr Khusrau was an Indo-Persian Sufi singer, musician, poet and scholar who lived under the Delhi Sultanate. He is an iconic figure in the cultural history of the Indian subcontinent. He was a mystic and a spiritual disciple of Nizamuddin Auliya of Delhi, India. He wrote poetry primarily in Persian, but also in Hindavi. A vocabulary in verse, the Ḳhāliq Bārī, containing Arabic, Persian and Hindavi terms is often attributed to him. Khusrau is sometimes referred to as the "voice of India" or "Parrot of India" (Tuti-e-Hind), and has been called the "father of Urdu literature."[[[Wikipedia:Citing_sources|page needed]]]_4-0" class="reference">[[[Wikipedia:Citing_sources |
rdfs:label | Amir Khusrau (en) أمير خسرو (ar) Amir Khusraw Dihlawi (ca) Amír Chosrau Dihlaví (cs) Amir Chusrau (de) Jursan Amir (es) Amir Khusrow (eu) Amir Khusrau (fr) Amir Khusrow (it) アミール・ホスロー (ja) 아미르 호스로우 (ko) Amir Khusrow (nl) Amir Chosrou Dehlawi (pl) Амир Хосров Дехлеви (ru) Амір Хосров Дехлеві (uk) 阿米尔·库斯洛 (zh) |
rdfs:seeAlso | dbr:Riddles_of_Amir_Khusrow |
owl:sameAs | http://viaf.org/viaf/76503034 http://d-nb.info/gnd/11884783X http://d-nb.info/gnd/156162903 http://d-nb.info/gnd/15777418X http://d-nb.info/gnd/158285506 http://d-nb.info/gnd/185890059 http://musicbrainz.org/artist/b8ee65ce-8592-4b22-9e07-37fe233bdf29 wikidata:Amir Khusrau http://data.bibliotheken.nl/id/thes/p071406948 dbpedia-ar:Amir Khusrau http://ast.dbpedia.org/resource/Jursan_Amir dbpedia-az:Amir Khusrau http://azb.dbpedia.org/resource/امیرخسرو_دهلوی http://ba.dbpedia.org/resource/Әмир_Хосроу_Дәһләүи dbpedia-bg:Amir Khusrau http://bn.dbpedia.org/resource/আমির_খসরু http://bs.dbpedia.org/resource/Amir_Khosrow_Dehlavi dbpedia-ca:Amir Khusrau dbpedia-cs:Amir Khusrau dbpedia-de:Amir Khusrau dbpedia-es:Amir Khusrau dbpedia-eu:Amir Khusrau dbpedia-fa:Amir Khusrau dbpedia-fi:Amir Khusrau dbpedia-fr:Amir Khusrau dbpedia-gl:Amir Khusrau http://gu.dbpedia.org/resource/અમીર_ખુશરો http://hi.dbpedia.org/resource/अमीर_ख़ुसरो http://hy.dbpedia.org/resource/Ամիր_Խոսրով_Դեհլևի dbpedia-it:Amir Khusrau dbpedia-ja:Amir Khusrau http://kn.dbpedia.org/resource/ಅಮೀರ್_ಖುಸ್ರೋ dbpedia-ko:Amir Khusrau dbpedia-la:Amir Khusrau http://lt.dbpedia.org/resource/Amiras_Chosrovas http://mg.dbpedia.org/resource/Amir_Khusrow http://ml.dbpedia.org/resource/അമീർ_ഖുസ്രൊ http://mn.dbpedia.org/resource/Амир_Хосров_Дехлеви dbpedia-mr:Amir Khusrau http://ne.dbpedia.org/resource/अमीर_खुसरो dbpedia-nl:Amir Khusrau dbpedia-oc:Amir Khusrau http://pa.dbpedia.org/resource/ਅਮੀਰ_ਖ਼ੁਸਰੋ dbpedia-pl:Amir Khusrau dbpedia-pnb:Amir Khusrau dbpedia-ro:Amir Khusrau dbpedia-ru:Amir Khusrau http://si.dbpedia.org/resource/අමීර්_ඛුෂ්රු dbpedia-simple:Amir Khusrau dbpedia-sr:Amir Khusrau http://ta.dbpedia.org/resource/அமீர்_குஸ்ராவ் http://te.dbpedia.org/resource/అమీర్_ఖుస్రో http://tg.dbpedia.org/resource/Хусрави_Деҳлавӣ dbpedia-tr:Amir Khusrau dbpedia-uk:Amir Khusrau http://ur.dbpedia.org/resource/امیر_خسرو http://uz.dbpedia.org/resource/Xusrav_Dehlaviy dbpedia-vi:Amir Khusrau dbpedia-war:Amir Khusrau dbpedia-zh:Amir Khusrau https://global.dbpedia.org/id/yvNf |
prov:wasDerivedFrom | wikipedia-en:Amir_Khusrau?oldid=1124302384&ns=0 |
foaf:depiction | wiki-commons:Special:FilePath/"A_King_Offers_to_Mak...(Quintet)_of_Amir_Khusrau_Dihlavi.jpg wiki-commons:Special:FilePath/"Alexander_is_Lowered_Into_the_Sea".jpg wiki-commons:Special:FilePath/An_illustrated_manuscript_of_one_of_Amir_Khusrau's_poems_1.jpg wiki-commons:Special:FilePath/Basawan_-_Alexander_Visits_the_Sage_Plato.jpg wiki-commons:Special:FilePath/Hasht-Bihisht_Amir_Khusro_Met_1.jpg wiki-commons:Special:FilePath/Amir_Khusro.jpg |
foaf:givenName | Ab'ul Hasan Yamīn ud-Dīn K͟husrau (en) |
foaf:isPrimaryTopicOf | wikipedia-en:Amir_Khusrau |
foaf:name | Amir Khusrau (en) |
is dbo:hometown of | dbr:Qutbi_Brothers |
is dbo:wikiPageRedirects of | dbr:Amir_Khusrow dbr:Ameer_Khusrau dbr:Ameer_Khusrau_Delavi dbr:Ameer_Khusro dbr:Ameer_khusrau dbr:Amir_Khosrau dbr:Amir_Khosrow dbr:Amir_Khosrow_Dehlavi dbr:Amir_Khushraw dbr:Amir_Khusrav dbr:Amir_Khusraw dbr:Amir_Khusraw_Dehlavi dbr:Amir_Khusro dbr:Amir_Khusru dbr:Hazrat_Amir_Khusrau dbr:Father_of_Qawwali dbr:Father_of_Urdu_literature dbr:Khusrau,_Amir |
is dbo:wikiPageWikiLink of | dbr:Qawwal_Bahauddin_Khan dbr:Roohani_Sisters dbr:List_of_authors_by_name:_K dbr:Battle_of_Amroha dbr:Battle_of_Kili dbr:Braj_Bhasha dbr:Delhi dbr:Ho_Mann_Jahaan dbr:Holi dbr:List_of_Coke_Studio_(Pakistani_TV_program)_episodes dbr:List_of_massacres_in_India dbr:Patiyali dbr:Persian_language_in_the_Indian_subcontinent dbr:Persianization dbr:Rekhta_(website) dbr:Unpaused dbr:Urdu dbr:Vaghela_dynasty dbr:Vasant_Panchami dbr:Dehlavi dbr:Indo-Persian_culture dbr:Jahan-e-Khusrau dbr:List_of_people_on_the_postage_stamps_of_Pakistan dbr:List_of_postage_stamps_of_Pakistan_from_1967_to_1976 dbr:Ulugh_Khan dbr:1253 dbr:Anangpal_Tomar dbr:Rumi dbr:Tillana dbr:Qawwal_Bacchon_gharana dbr:Coke_Studio_(Pakistani_season_4) dbr:Coke_Studio_(Pakistani_season_5) dbr:Coke_Studio_India_(season_3) dbr:Ghiyath_al-Din_Tughluq dbr:Ghurid_dynasty dbr:Braj_literature dbr:Mohammed_Ziauddin_Ahmed_Shakeb dbr:Mongol_invasion_of_India_(1297–1298) dbr:Mongol_invasion_of_Sindh dbr:Muh_Dikhai dbr:Naima_Khan_Upreti dbr:Angrezi_Mein_Kehte_Hain_(film) dbr:Battle_of_Lahrawat dbr:Made_in_Heaven_(TV_series) dbr:Malik_Kafur's_invasion_of_the_Pandya_kingdom dbr:Siege_of_Chittorgarh_(1303) dbr:Siege_of_Siwana dbr:Siege_of_Warangal_(1310) dbr:Sufism dbr:Delhi_Sultanate_literature dbr:Zafar_Khan_(Indian_general) dbr:Zila_Khan dbr:Tabeer_(album) dbr:Music_of_Pakistan dbr:Music_of_South_Asia dbr:Awadhi_language dbr:Bahar_(raga) dbr:Dastangoi dbr:Karna_(Vaghela_dynasty) dbr:List_of_Coke_Studio_India_episodes dbr:Mirasi dbr:Abida_Parveen dbr:Akbar dbr:Alauddin_Khalji dbr:Alauddin_Khalji's_conquest_of_Devagiri dbr:Alauddin_Khalji's_conquest_of_Gujarat dbr:Alauddin_Khalji's_conquest_of_Jalore dbr:Alauddin_Khalji's_conquest_of_Malwa dbr:Alauddin_Khalji's_conquest_of_Ranthambore dbr:Ali_Sethi dbr:Amir_Khusrow dbr:Etah dbr:Fariha_Pervez dbr:Nizamuddin_Dargah dbr:Pandyan_Civil_War_(1169–1177) dbr:Dhruv_Sangari dbr:Hindustani_classical_music dbr:History_of_submarines dbr:Karan_Ghelo dbr:Kebek dbr:Khosrow dbr:Khusrau_Khan dbr:Khyal dbr:List_of_Sufi_saints dbr:Hindustani_language dbr:Islamic_Golden_Age dbr:Jalal-ud-din_Khalji dbr:Year-riddle dbr:Aaj_Rang_Hai dbr:Abdul-Qādir_Bedil dbr:Chhan,_Sawai_Madhopur dbr:Karni_Sena dbr:Khalji_dynasty dbr:Jauhar dbr:Rebellions_against_Alauddin_Khalji dbr:Ayn_al-Mulk_Multani dbr:Azadeh_(Shahnameh) dbr:Market_reforms_of_Alauddin_Khalji dbr:Somnath_temple dbr:Humam-i_Tabrizi dbr:Nastaliq dbr:Old_Hindi dbr:Qutbi_Brothers dbr:Qutbuddin_Bakhtiar_Kaki dbr:Rani_Padmini dbr:Ratnasimha dbr:Shafqat_Amanat_Ali dbr:Shalimar_Bagh,_Srinagar dbr:Sheikh_Ahmad_Rouhi dbr:Shergarh,_Uttar_Pradesh dbr:Yaman_(raga) dbr:Sarpada dbr:Gharana dbr:National_poet dbr:Persian_and_Urdu dbr:Mongol_invasion_of_India_(1306) dbr:Siege_of_Dwarasamudra dbr:Padmavat dbr:Persian_metres dbr:Paramaras_of_Siwana dbr:Turkic_peoples_in_India dbr:Ameer_Khusrau dbr:Ameer_Khusrau_Delavi dbr:Ameer_Khusro dbr:Ameer_khusrau dbr:Amir_Khosrau dbr:Amir_Khosrow dbr:Amir_Khosrow_Dehlavi dbr:Amir_Khushraw dbr:Amir_Khusrav dbr:Amir_Khusraw dbr:Amir_Khusraw_Dehlavi dbr:Amir_Khusro dbr:Amir_Khusru dbr:Hazrat_Amir_Khusrau dbr:Father_of_Qawwali dbr:Father_of_Urdu_literature dbr:Khusrau,_Amir |
is dbo:writer of | dbr:Aaj_Rang_Hai |
is dbp:lyrics of | dbr:Ho_Mann_Jahaan |
is dbp:writer of | dbr:Aaj_Rang_Hai |
is foaf:primaryTopic of | wikipedia-en:Amir_Khusrau |