Objectivity (philosophy) (original) (raw)

About DBpedia

Objektivität (von lateinisch obiectum, dem Partizip Perfekt Passiv von obicere: das Entgegengeworfene, der Vorwurf oder der Gegenwurf) bezeichnet die Unabhängigkeit der Beurteilung oder Beschreibung einer Sache, eines Ereignisses oder eines Sachverhalts vom Beobachter beziehungsweise vom Subjekt. Die Möglichkeit eines neutralen Standpunktes, der absolute Objektivität ermöglicht, wird verneint. Objektivität ist ein Ideal der Philosophie und der Wissenschaften. Da man davon ausgeht, dass jede Sichtweise subjektiv ist, werden wissenschaftliche Ergebnisse an bestimmten, anerkannten Methoden und Standards des Forschens gemessen.

Property Value
dbo:abstract L′objectivitat és la capacitat o l'ideal de percebre les coses del món exterior tal com són, prescindint de la subjectivitat o filtre personal. Alguns autors, com Kant, creuen que és impossible perquè els propis sentits, que proporcionen les dades externes, ja constitueixen un filtre (hi ha aspectes no registrats, com proven les capacitats d'altres éssers vius). D'altres van més enllà i afirmen que, fins i tot, és dubtós que existeixi quelcom fora de la ment (solipsisme), ja que és impossible de provar-ho. l'historiador romà Tàcit és un dels primers autors que va preconitzar el principi necessari d'imparcialitat, amb la seva frase famosa que descriu la història sine ira et studio. L'objectivitat té implicacions en epistemologia i en ètica, en la primera perquè permet que s'apliqui el criteri de veritat de correspondència (només es pot assegurar que un enunciat és veritable segons aquest criteri si existeixen oportunitats de comprovar la seva adequació a la realitat), i en la segona perquè assegura que hi ha valors universals i existents, allunyant-se així del relativisme moral (si no hi ha valors com a tals i tot depèn del subjecte, cadascú pot decidir què és bo en cada ocasió). El mètode científic suposa que existeix una mínima objectivitat i que, per tant, les lleis usades per a descriure el funcionament de l'univers tenen sentit, perquè es basen en patrons naturals comprovables amb la raó. També consideren que aquestes lleis es poden comunicar i compartir per formar un paradigma comú. D'allà es va extrapolar al periodisme, en què actua com a principi regulador dels professionals, que han d'explicar els fets tal com els perceben, sense afegir-hi la seva opinió, i amb un llenguatge al més neutre possible. (ca) Objektivita (z lat. obiectum, předmět) je kvalita či rys takového poznávání nebo popisu, které se snaží co nejvíce přiblížit svému předmětu, a tedy co nejvíce omezit vliv poznávající osoby. Je žádoucí právě proto, že nezávisí na osobách, a je tedy platný, použitelný a přijatelný pro každého. Pojem objektivity je sice novověký, ale už Aristotelés v klasickém období starověkého Řecka (vrcholném období antické řecké filosofie) má na mysli něco podobného, když hovoří o poznání „podle předmětu“ (kat'autó). Problém je ovšem v tom, že nemáme žádné měřítko, kterým bychom objektivitu mohli zjišťovat a měřit. Poznání je vždy zprostředkováno nějakým člověkem a – jak víme od Kanta – není bez předpokladů. Poznávající musí mít celou řadu znalostí a zkušeností, které poznání umožňují, ale zároveň se na něm podílejí, a tedy je nějak utvářejí. Další problém vzniká při formulaci poznaného v řeči: jazyk sám člověka nutí užívat jistých kategorií. Tak člověk, který vidí letícího černého ptáka, vidí jedinou věc, musí ji však vyjádřit slovesem, podstatným a přídavným jménem. Pro popis barev máme k dispozici omezenou škálu výrazů a podobně. K objektivitě se lze přiblížit několika cestami: * člověk si má uvědomit své specifické předsudky a sklony a snažit se, aby jeho úsudek neovlivnily; * obsah poznávacího aktu se někdy dá velmi zjednodušit experimentálním uspořádáním, které lze přesně popsat a kde se od poznávajícího nechce nic víc, než aby odečetl hodnotu na nějakém měřicím přístroji; možnost osobního vlivu či chyby se tak radikálně omezí; * běžným prostředkem na podporu objektivity je kontrola druhou osobou. Jakkoli objektivita zůstává ideálem každého poznání a popisu, přece se nakonec musíme většinou spokojit se slabší kvalitou poznání intersubjektivního, které sice neplatí pro každého, ale aspoň pro více osob. Cestou k němu je právě srovnání, konfrontace zkušeností různých lidí v co nejširší diskusi, jakou nabízejí např. odborné časopisy. O poznání, které v takové zkoušce obstojí, sice nemůžeme tvrdit, že by bylo objektivní, je to však nejlepší možné přiblížení, jaké máme k dispozici. (cs) الموضوعية (بالإنجليزية: Objectivity)‏ وعكسها هو الذاتية (Subjectivity). هي فلسفة قدمتها الفيلسوفة الروسية-الأمريكية والروائية آين راند (1905–1982). وتقوم المبادئ الأساسية للموضوعية على فكرة أن الحقيقة توجد منفصلة عن الوعي؛ فالبشر يتعاملون مع الحقيقة مباشرة من خلال الإدراك الحسي، وأن المرء يمكنه تحصيل المعرفة الموضوعية من الحس بواسطة تشكيل المفهوم والمنطق الاستقرائي، وأن الغرض الأخلاقي اللائق لحياة المرء هو البحث عن سعادته الشخصية (أو المصلحة الذاتية العقلانية)، وأن النظام الاجتماعي الوحيد المتوافق مع هذه الأخلاقية هو ما يقوم على الاحترام الكامل للحقوق الفردية التي تتجسد في اقتصاد عدم التدخل والرأسمالية، وأن دور الفن في حياة الإنسان هو تحويل أفكار البشر الغيبية من خلال الاستيلاد الانتقائي للحقيقة إلى عمل مادي-عمل فني- يمكن للمرء فهمه والتفاعل معه شعوريًا. وقد وصفت راند الموضوعية بأنها «فلسفة للحياة على الأرض»، وتتمثل في الواقعية، حيث تهدف إلى تحديد طبيعة الإنسان وطبيعة العالم الذي نعيش فيه. وقد اشتُق اسم «الموضوعية» من فكرة أن المعرفة والقيم الإنسانية تعتبِر موضوعية: في وجودها ومحددة بطبيعتها الواقعية، حيث يكتشفها العقل الإنساني دون توليدها من خلال الأفكار التي لدى المرء. وقد أشارت راند إلى أنها اختارت هذا الاسم لأن مصطلح الفلسفة المفضل لديها الذي يقوم على أولية الوجود—"الوجودية"-كان قد تم اختياره بالفعل. وقد أعربت راند عن أفكارها الفلسفية مبدئيًا في رواياتها المنبع وأطلس يستريح وأعمال أخرى. ثم تناولت في فترة لاحقة الفكرة في كتاباتها في دورياتها مثل الرسائل البريدية الموضوعية, الموضوعية, ورسائل آين راند، وفي كتبها غير الأدبية مثل مقدمة إلى المعرفة الموضوعية وفضيلة الأنانية. (ar) Στη φιλοσοφία, η αντικειμενικότητα έχει την έννοια της αλήθειας ανεξάρτητη από την ατομική πεποίθηση, που προκαλείται από την αντίληψη, τα συναισθήματα ή τη φαντασία κάποιου. Μια τοποθέτηση θεωρείται ότι έχει αντικειμενική αλήθεια όταν οι προϋποθέσεις της αλήθειας πληρούνται χωρίς προκατάληψη. Η επιστημονική αντικειμενικότητα αναφέρεται στην ικανότητα κρίσης χωρίς μεροληψία ή επιρροή. Η αντικειμενικότητα στο ηθικό πλαίσιο απαιτεί την αξιολόγηση των με βάση την ευημερία των ανθρώπων στην κοινωνία που την ακολουθούν. Η ηθική αντικειμενικότητα απαιτεί επίσης σύγκριση ηθικών κωδίκων μεταξύ τους μέσω ενός συνόλου καθολικών γεγονότων και όχι μέσω υποκειμενικότητας. Ο Πλάτων θεωρούσε τη γεωμετρία προϋπόθεση του ιδεαλισμού που πραγματεύεται με την καθολική αλήθεια. Θεωρούσε ότι οι απόψεις ανήκουν στη μεταβαλλόμενη σφαίρα των ευαισθησιών. (el) Objektivität (von lateinisch obiectum, dem Partizip Perfekt Passiv von obicere: das Entgegengeworfene, der Vorwurf oder der Gegenwurf) bezeichnet die Unabhängigkeit der Beurteilung oder Beschreibung einer Sache, eines Ereignisses oder eines Sachverhalts vom Beobachter beziehungsweise vom Subjekt. Die Möglichkeit eines neutralen Standpunktes, der absolute Objektivität ermöglicht, wird verneint. Objektivität ist ein Ideal der Philosophie und der Wissenschaften. Da man davon ausgeht, dass jede Sichtweise subjektiv ist, werden wissenschaftliche Ergebnisse an bestimmten, anerkannten Methoden und Standards des Forschens gemessen. (de) La objektiveco estas la propreco de tio objektiva, nome tio kio apartenas aŭ rilatas al objekto en si mem, kun sendependo de la propra maniero pensi aŭ senti kiun povas havi ajna subjekto kiu observas aŭ konsideras. Objektiveco estas propreco kiu estas konstatebla, konfirmebla kaj taksebla same de diversaj konsiderantoj. La malo estas Subjektiveco. (eo) Objektibotasun norberaren aurreiritzien, interesen edo zaletasunen mende ez dagoena da.. Objektibotasuna objektuaren nolakotasuna da, eta, beraz, objektuari berari dagokio edo berari dagokio, objektua behatzen edo aintzat hartzen duen edozein subjektuk izan dezakeen pentsatzeko edo sentitzeko modua gorabehera. Lehen aipatutako definizioaren arabera, objektibotasuna desideratum bat da (latinetik, desiratutako gauzarentzat), subjektuek beti tratatzen duten heinean. Hala ere, irizpide argiak daude, zerbaiti edo norbaiti buruzko diskurtsoa maila objektiboagoan egiten dutenak edo ez. Adibidez, egiaren irizpideak gnoseologian, psikologian eta egiaren taulak logikan, edo azalpen matematikoen formulazio zuzenak jarraibide objektiboak ematen dituzte. Enuntziatu objektibo tipikoaren adibide bat honako hau da: "Klorofila duten landareen hostoak, bisualki, ia beti kolore berdez hautematen ditu Homo sapiensak". Aitzitik, enuntziatu subjektiboaren adibide tipikoa, baliozkoa izan arren, honako hau da: "Hostoak berdez dituzten landareak, bisualki ederrak dira", edertasunaren kontzeptua banako batetik bestera nabarmen alda daitekeelako. aurkako jarrera filosofikoa, objektuari subjektuarekiko lehentasuna emateagatik bereizten dena, objektua bezala ezagutzen da. Hitzaren zentzu filosofikoan, honako hauek ezaugarritzeko balio du: * Objektu bat objektu gisa, * Objektu baten ezagutza edo irudikapena, * Ezagutza horren subjektua edo irudikapen horren egilea. (eu) La objetividad es la cualidad de lo objetivo, de tal forma que es perteneciente o relativo al objeto en sí mismo, con independencia de la propia manera de pensar o de sentir que pueda tener cualquier sujeto que lo observe o considere.​ Es decir, la objetividad incluiría un conjunto de características que trasciente la subjetividad de un observador. Por la definición antes dicha, la objetividad es un desideratum (latín para cosa deseada), en cuanto es tratada siempre por sujetos. Sin embargo, existen claros criterios que hacen en mayor grado objetivo o no el discurso sobre algo o alguien. Por ejemplo los criterios de verdad en gnoseología, el principio de realidad en psicología y las tablas de verdad en lógica, o las formulaciones correctas de explicaciones matemáticas dan pautas objetivas. En física, la objetividad es una propiedad intersubjetiva, por la cual diferentes observadores físicos pueden reconocer una serie de características comunes o invariantes. Un ejemplo de enunciado objetivo típico es: «las hojas de las plantas con clorofila son percibidas visualmente casi siempre de color verde por el Homo sapiens». Por el contrario, un ejemplo típico de enunciado subjetivo, aunque sea válido, es: «las plantas cuyas hojas son de color verde, visualmente son hermosas», ya que el concepto de belleza puede variar considerablemente de un individuo a otro. La actitud filosófica, antagónica al subjetivismo, caracterizada por conceder primacía al objeto respecto del sujeto se conoce como objetivismo.​ En el sentido filosófico de la palabra, sirve para caracterizar: * un objeto en cuanto objeto, * el conocimiento o la representación de un objeto, * el sujeto de ese conocimiento o autor de esa representación. * En lo que respecta a la jurisprudencia la objetividad se la conceptualiza en las pruebas en un proceso jurídico llamado debido proceso por el Tribunal "juzgador" y para garantizar el debido proceso los tribunales jurídicos para calificar un proceso tienen que ser objetivos sustentando sus decisiones en las "pruebas de cargo" para respetar el "principio de objetividad" (es) In philosophy, objectivity is the concept of truth independent from individual subjectivity (bias caused by one's perception, emotions, or imagination). A proposition is considered to have objective truth when its truth conditions are met without bias caused by the mind of a sentient being. Scientific objectivity refers to the ability to judge without partiality or external influence. Objectivity in the moral framework calls for moral codes to be assessed based on the well-being of the people in the society that follow it. Moral objectivity also calls for moral codes to be compared to one another through a set of universal facts and not through subjectivity. (en) Objektivitas berdasarkan pemaknaan filosofi berarti doktrin di mana pengetahuan berdasarkan kenyataan objektif (berdiri sendiri). Istilah ini mulai digunakan pada tahun 1854. Objektivitas bermula dari istilah filosofis yang dikenal pada tahun 1620 dan memiliki arti "pertimbangan antara hubungan sesuatu dengan obyeknya" (sebagai lawan kata dari ), terbentuk dari pola istilah bahasa Latin diabad pertengahan yaitu objectivus, berasal dari objectum "object" yang berarti "tidak bias, berdiri sendiri (tanpa keterlibatan pribadi)" yang pertama ditemukan pada tahun 1855 dan mendapatkan pengaruh bahasa Jerman objektiv Objektif sebagai kata benda merupakan serapan dari bahasa Inggris yang berarti "tujuan, sasaran" . Kata ini pertama kali diformulasikan pada tahun 1738 sebagai istilah militer dalam perang saudara Amerika Serikat dan dimaknai sebagai "obyektif dari suatu pikiran;" yang juga berarti "arahan" dan berasal dari bahasa Prancis. Kata ini lalu digunakan secara luas pada awal 1881 Kenyataan obyektif adalah sesuatu yang memiliki obyektif di mana nilai sesuatu diwakilkan oleh hal nyata lainnya. Descartes menggunakan kenyataan obyektif untuk pemikiran-pemikiran dan tidak menyatakan apakah barang-barang seperti, lukisan, memiliki kenyataan obyektif. Jumlah kenyataan obyektif dari sebuah pemikiran ditentukan oleh apakah dalam kenyataan formalnya pemikiran tersebut memiliki "barang"/ hal yang mewakilkannya. Contohnya adalah pemikiran tentang Tuhan memiliki kenyataan obyektif yang tak terukur; pemikiran tentang sepupu seseorang (misalnya orang itu benar memiliki seorang sepupu) memiliki kenyataan yang terukur. Pemikiran tentang warna merah memiliki kenyataan modal obyektif. Descartes menggunakan argumentasi kenyataan obyektif sebagai inti dari argumentasi keberadaan Tuhan. (in) En philosophie et en science, l’objectivité est la « qualité de ce qui est conforme à la réalité, d'un jugement qui décrit les faits avec exactitude ». Elle peut caractériser, un objet en tant qu'objet, la connaissance ou la représentation d'un objet et enfin le sujet de cette connaissance ou représentation. L'objectivité est la description d'un objet vers laquelle tend une personne cherchant à faire abstraction de ses propres jugements de valeur. (fr) ( 객관(客館)에 대해서는 객사 문서를 참고하십시오.)( 객체는 여기로 연결됩니다. 전산학에 대해서는 객체 (컴퓨터 과학) 문서를 참고하십시오.) 객관(客觀)은 주관에 대립되는 말로서, 주관의 대상이며 인식되는 것이다. 오브젝트(object)의 역어(譯語)로, 보다 넓은 뜻으로는 '대상(對象)'이라고 번역한다. 관념론으로는 주관이 있는 뒤의 객관이며, 객관은 자립적인 것이 아니라 주관의 작용으로써 만들어진 2차적(二次的)인 것이다. 유물론에서 객관은 주관의 바깥에 있다고 하며, 주관에서 독립하여 인식 대상이나 실천 대상이 된다. 그리고 존재론에서는 객체(客體)라고 말한다. 주관의 일면적인 의견에서 떠나 사물(객관)에 따른 공평한 태도를 객관적이라고 한다. 주관의 희망적 관측을 포함하지 않고 사물의 있는 그대로를 올바르게 드러내는 것을 객관성이라고 한다. 사회과학 정보를 총체적으로 봤을 때 객관적인 것은 다수의 반응도 포함되긴 하지만 다수의 반응 또한 특정 감정에 치우쳐 있을지도 모르므로 다수의 반응만으로 있는 그대로의 사실을 보지 못할 확률이 크다. 혹은, 사실을 명확한 근거가 있는 내용으로 발히더라도 다수의 평가에 이성적으로 비춰지지 않으면 사실이라고 인정받기 힘들어 객관적인 사실이 아니게 된다. (ko) 客観性(きゃっかんせい、英語: Objectivity)は哲学的概念であり、知覚または感情または想像に起因する個人的主観から独立して真であるとする概念。 「主観と客観」も参照 命題はその真理条件が直観的主観に起因するとされるバイアスなしに満たされたときに客観的真理を持つとみなされる。はえこひいきや外部からの影響なしに判断できる能力を指し、時にはの同義語として使われる。 (ja) Iets is objectief als het onafhankelijk is van de waarneming of voorkeuren van mensen: als er geen interpretatie bij nodig is. Dit staat tegenover subjectief. Het begrip heeft filosofische aspecten, en het begrip in de zin van 'neutraal' of 'onpartijdig' is onder meer van wezenlijk belang in de journalistiek en bij de rechtspraak.Het onderscheid tussen objectiviteit en subjectiviteit wordt vaak gekoppeld aan het verschil tussen feiten en meningen.De mogelijkheid van objectiviteit wordt door verschillende filosofen in twijfel getrokken, zoals de postmodernen. Zij betogen dat mensen, door hun onderlinge verschillen, slechts subjectieve interpretaties van de werkelijkheid kunnen maken. (nl) Con il termine oggettivismo si designa una corrente filosofica molto semplice, che ha come pilastri fondanti le leggi della logica onde scoprire la realtà già esistente, reale, autentica, "oggettiva". L'oggettivismo non si lascia mai sedurre da nessuna emozione, nessun capriccio, nessun compromesso; unico obiettivo è la ricerca della ragione che viene considerata come valore assoluto. L'oggettivismo inoltre è considerato da molti come l'unica teoria filosofica necessaria per il progresso dell'uomo perché esente da contraddizioni. (it) Объекти́вность — отношение к объекту (явлению) и его характеристикам, процессам, как к независимому от воли и желания человека. Объективность подразумевает наличие знаний как таковых об объекте (явлении). Устойчивость объективности зависит от количества и точности понимания различных параметров объекта и/или процессов явления. (ru) Objektivitet är inom filosofi ett centralt koncept som generellt betecknar ett sakligt och opartiskt förhållningssätt inför något. Motsatsen är subjektivitet. Att något är objektivt sant, en objektiv sanning, betyder att det är sant oberoende av subjektivitet. Objektivitet är vanligen ett ideal i samband med undersökningar, eftersom resultatet i möjligaste mån förväntas vara oberoende av forskarens åsikter eller föreställningar. Objektivitet framhålls ofta även som ett grundläggande ideal vid journalistiskt arbete. En viktig fråga inom filosofi är huruvida det är möjligt att uppleva någonting objektivt. (sv) Objetividade é a qualidade daquilo que é objetivo, externo à consciência, resultado de observação imparcial, independente das preferências individuais. Em epistemologia, o conceito de objetividade caracteriza a validade de um conhecimento ou de uma representação relativa a um objeto. Em outras palavras, o que é real e como sabemos se é verdadeiro o que inferimos a respeito da realidade? Isto depende, por um lado, do conceito do objeto alvo da atenção e, por outro, das regras normativas próprias da área em questão. Assim, do ponto de vista epistemológico, a objetividade não é sinônimo de verdade, embora seja comum confundir os dois conceitos, mas sim uma espécie de "índice de confiança" ou de "qualidade" dos conhecimentos e . Também não é sinônimo de fidelidade ao objeto ou à realidade, apesar de o termo ser muito utilizado com este significado, porque as regras normativas que permitem distinguir o que é objetivo do que não é são definidas, em cada contexto, pela comunidade de membros especializados no assunto. Ainda no campo da filosofia, Kant apresenta a objetividade como algo que tem validade universal, independentemente de religião, cultura, época ou lugar. Neste contexto, sua contrapartida é o relativismo. No campo da ciência, objetividade é a propriedade de teorias científicas de estabelecer afirmações inequívocas que podem ser testadas independentemente dos cientistas que as propuseram. Está diretamente relacionada ao atributo dos experimentos científicos de que deve ser possível reproduzi-los. Para ser considerada objetiva, uma teoria, hipótese, asserção ou proposição deve ser passível de ser transmitida de uma pessoa para outra, demonstrável para terceiros, bem como representar um avanço no entendimento do mundo real. No campo do jornalismo, objetividade é um atributo de um texto final. Para que um texto seja considerado objetivo, ele deve ser claro e conciso, além de apresentar um ponto de vista neutro. No âmbito das teorias do jornalismo, objetividade é a inteligibilidade e identificação de uma subjetividade, ou seja, o processo pelo qual uma informação adquirida por meio de uma experiência se torna palpável a um número considerável de pessoas, quando estas passam a reconhecer a informação em sua vivência e a utilizem como parâmetros para sua ação social. É recorrente a discussão sobre a oposição entre objetividade e subjetividade, porém esta disputa não é válida, uma vez que ambas se complementam e não há objetividade pura ou subjetividade pura. (pt) Об'єкти́вність — філософське поняття, що означає характеристику предмета, зміст знання чи спосіб існування (дійсності), яка полягає в їхній незалежності від людської свідомості (суб'єкта пізнання). Розрізняють такі форми об'єктивності: * онтологічну, * гносеологічну, * методологічну, * професійну. Об'єктивність як риса характеру — здатність розглянути питання, що є предметом дискусії, відсторонено, незважаючи на особисті уподобання чи вигоду. Об'єктивна істина — уявлення і думки, зміст яких відповідає об'єктам, відображуваним свідомістю, адекватний цим об'єктам і тому не залежний ні від людини, ні від людства. Об'єктивний світ — зовнішній світ, природа, буття. (uk) 客觀性是哲學的一個中心概念,指從不同觀點或角度來思考或判斷某件事物的合理性,一個事物不受主觀思想或意識影響而獨立存在的性質,跟「主觀性」相對應。客觀的事實,不受人的思想、感覺、工具、計算等主觀手段的影響,而能保持其真實性。 (zh)
dbo:wikiPageExternalLink http://host.uniroma3.it/progetti/kant/field/suob.htm
dbo:wikiPageID 20785947 (xsd:integer)
dbo:wikiPageLength 19537 (xsd:nonNegativeInteger)
dbo:wikiPageRevisionID 1122833811 (xsd:integer)
dbo:wikiPageWikiLink dbc:Philosophy_of_history dbr:Robert_Nozick dbr:Scientific_method dbr:Philosophy_of_mind dbr:Ontological_commitment dbr:Subjectivism dbr:Biology dbr:David_Hume dbr:Annales_school dbr:Archive dbr:John_Stuart_Mill dbr:Bias dbr:Perception dbr:René_Descartes dbr:Republic_(Plato) dbr:Richard_Rorty dbr:Universalism dbr:Utilitarianism dbr:Instrumentalism dbr:Intension dbr:Public_history dbc:Articles_containing_video_clips dbr:Mathematics dbr:Memory dbr:Ruth_Benedict dbr:Objectivism dbr:Objectivity_(science) dbr:Oppression dbr:Sensibility dbr:Cogito,_ergo_sum dbr:Epistemology dbr:Fyodor_Dostoevsky dbr:Gaston_Bachelard dbr:Genealogy dbr:Geometry dbr:George_Berkeley dbr:Gottlob_Frege dbr:Consciousness dbr:Consensus_reality dbr:Contractualism dbr:Credibility dbr:Thomas_Nagel dbr:Thomas_Samuel_Kuhn dbr:Leopold_von_Ranke dbr:Emotion dbr:Empiricism dbr:Ideal_observer_theory dbr:Past dbc:Political_philosophy dbr:Truth dbr:Truth_value dbr:William_James dbr:Doxa dbr:Hegemony dbr:Omniscience dbr:Subjectivity dbr:A._J._Ayer dbr:Ernest_Nagel dbr:Nicholas_Rescher dbr:Nihilism dbr:Dichotomy dbr:Digitization dbr:Direct_and_indirect_realism dbr:Historical_document dbr:Historical_source dbr:Journalistic_objectivity dbr:Scientific_evidence dbr:Naïve_realism dbr:Present dbr:Reality dbr:History dbr:Isaac_Newton dbr:Israel_Scheffler dbc:Ontology dbc:Philosophy_of_science dbc:Concepts_in_epistemology dbc:Concepts_in_metaphysics dbc:Reality dbc:Concepts_in_ethics dbc:Truth dbc:Virtue dbr:Chemistry dbr:Kantianism dbr:Karl_Popper dbr:Philosophy dbr:Plato dbr:Platonic_idealism dbr:Positivism dbr:Postcolonialism dbr:Postmodernism dbr:Idealism dbr:Immanuel_Kant dbr:Incorporeality dbr:Metaphysics dbr:Narrative dbr:Objective_reality dbr:Observer_effect_(physics) dbr:Ontology dbr:Categorical_imperative dbr:Rationalism dbr:Sentience dbr:World_view dbr:Man dbr:Materiality_(social_sciences_and_humanities) dbr:Michel-Rolph_Trouillot dbr:Roderick_Firth dbr:The_Structure_of_Scientific_Revolutions dbr:Social dbr:Universal_(metaphysics) dbr:Ethical_egoism dbr:Eurocentrism dbr:Fact dbr:Factual_relativism dbr:Imagination dbr:Impartiality dbr:Social_justice dbr:Official_history dbr:Platonic_epistemology dbr:Platonism dbr:Evidence dbr:Existence dbr:Relativism dbr:Philosophy_of_science dbr:Truth_condition
dbp:d yes (en)
dbp:q yes (en)
dbp:qSearch Objectivity (en)
dbp:v yes (en)
dbp:vSearch Historical Introduction to Philosophy/Truth, Objectivity, and Relativism (en)
dbp:wikiPageUsesTemplate dbt:Authority_control dbt:Citation_needed dbt:Clarify dbt:Distinguish dbt:ISBN dbt:Main dbt:Portal dbt:Reflist dbt:See_also dbt:Short_description dbt:Subject_bar dbt:Epistemology dbt:Philosophy_of_science dbt:Philosophy_topics dbt:Cite_IEP dbt:Merge
dbp:wikt yes (en)
dbp:wiktSearch objectivity (en)
dct:subject dbc:Philosophy_of_history dbc:Articles_containing_video_clips dbc:Political_philosophy dbc:Ontology dbc:Philosophy_of_science dbc:Concepts_in_epistemology dbc:Concepts_in_metaphysics dbc:Reality dbc:Concepts_in_ethics dbc:Truth dbc:Virtue
gold:hypernym dbr:Concept
rdf:type owl:Thing yago:WikicatConceptsInEpistemology yago:WikicatConceptsInEthics yago:WikicatConceptsInMetaphysics yago:Abstraction100002137 yago:Aesthetic105968971 yago:Belief105941423 yago:Cognition100023271 yago:Concept105835747 yago:Content105809192 yago:Doctrine105943300 yago:Idea105833840 yago:PhilosophicalDoctrine106167328 yago:PsychologicalFeature100023100 yago:WikicatAesthetics
rdfs:comment Objektivität (von lateinisch obiectum, dem Partizip Perfekt Passiv von obicere: das Entgegengeworfene, der Vorwurf oder der Gegenwurf) bezeichnet die Unabhängigkeit der Beurteilung oder Beschreibung einer Sache, eines Ereignisses oder eines Sachverhalts vom Beobachter beziehungsweise vom Subjekt. Die Möglichkeit eines neutralen Standpunktes, der absolute Objektivität ermöglicht, wird verneint. Objektivität ist ein Ideal der Philosophie und der Wissenschaften. Da man davon ausgeht, dass jede Sichtweise subjektiv ist, werden wissenschaftliche Ergebnisse an bestimmten, anerkannten Methoden und Standards des Forschens gemessen. (de) La objektiveco estas la propreco de tio objektiva, nome tio kio apartenas aŭ rilatas al objekto en si mem, kun sendependo de la propra maniero pensi aŭ senti kiun povas havi ajna subjekto kiu observas aŭ konsideras. Objektiveco estas propreco kiu estas konstatebla, konfirmebla kaj taksebla same de diversaj konsiderantoj. La malo estas Subjektiveco. (eo) In philosophy, objectivity is the concept of truth independent from individual subjectivity (bias caused by one's perception, emotions, or imagination). A proposition is considered to have objective truth when its truth conditions are met without bias caused by the mind of a sentient being. Scientific objectivity refers to the ability to judge without partiality or external influence. Objectivity in the moral framework calls for moral codes to be assessed based on the well-being of the people in the society that follow it. Moral objectivity also calls for moral codes to be compared to one another through a set of universal facts and not through subjectivity. (en) En philosophie et en science, l’objectivité est la « qualité de ce qui est conforme à la réalité, d'un jugement qui décrit les faits avec exactitude ». Elle peut caractériser, un objet en tant qu'objet, la connaissance ou la représentation d'un objet et enfin le sujet de cette connaissance ou représentation. L'objectivité est la description d'un objet vers laquelle tend une personne cherchant à faire abstraction de ses propres jugements de valeur. (fr) 客観性(きゃっかんせい、英語: Objectivity)は哲学的概念であり、知覚または感情または想像に起因する個人的主観から独立して真であるとする概念。 「主観と客観」も参照 命題はその真理条件が直観的主観に起因するとされるバイアスなしに満たされたときに客観的真理を持つとみなされる。はえこひいきや外部からの影響なしに判断できる能力を指し、時にはの同義語として使われる。 (ja) Iets is objectief als het onafhankelijk is van de waarneming of voorkeuren van mensen: als er geen interpretatie bij nodig is. Dit staat tegenover subjectief. Het begrip heeft filosofische aspecten, en het begrip in de zin van 'neutraal' of 'onpartijdig' is onder meer van wezenlijk belang in de journalistiek en bij de rechtspraak.Het onderscheid tussen objectiviteit en subjectiviteit wordt vaak gekoppeld aan het verschil tussen feiten en meningen.De mogelijkheid van objectiviteit wordt door verschillende filosofen in twijfel getrokken, zoals de postmodernen. Zij betogen dat mensen, door hun onderlinge verschillen, slechts subjectieve interpretaties van de werkelijkheid kunnen maken. (nl) Con il termine oggettivismo si designa una corrente filosofica molto semplice, che ha come pilastri fondanti le leggi della logica onde scoprire la realtà già esistente, reale, autentica, "oggettiva". L'oggettivismo non si lascia mai sedurre da nessuna emozione, nessun capriccio, nessun compromesso; unico obiettivo è la ricerca della ragione che viene considerata come valore assoluto. L'oggettivismo inoltre è considerato da molti come l'unica teoria filosofica necessaria per il progresso dell'uomo perché esente da contraddizioni. (it) Объекти́вность — отношение к объекту (явлению) и его характеристикам, процессам, как к независимому от воли и желания человека. Объективность подразумевает наличие знаний как таковых об объекте (явлении). Устойчивость объективности зависит от количества и точности понимания различных параметров объекта и/или процессов явления. (ru) Objektivitet är inom filosofi ett centralt koncept som generellt betecknar ett sakligt och opartiskt förhållningssätt inför något. Motsatsen är subjektivitet. Att något är objektivt sant, en objektiv sanning, betyder att det är sant oberoende av subjektivitet. Objektivitet är vanligen ett ideal i samband med undersökningar, eftersom resultatet i möjligaste mån förväntas vara oberoende av forskarens åsikter eller föreställningar. Objektivitet framhålls ofta även som ett grundläggande ideal vid journalistiskt arbete. En viktig fråga inom filosofi är huruvida det är möjligt att uppleva någonting objektivt. (sv) 客觀性是哲學的一個中心概念,指從不同觀點或角度來思考或判斷某件事物的合理性,一個事物不受主觀思想或意識影響而獨立存在的性質,跟「主觀性」相對應。客觀的事實,不受人的思想、感覺、工具、計算等主觀手段的影響,而能保持其真實性。 (zh) الموضوعية (بالإنجليزية: Objectivity)‏ وعكسها هو الذاتية (Subjectivity). هي فلسفة قدمتها الفيلسوفة الروسية-الأمريكية والروائية آين راند (1905–1982). وتقوم المبادئ الأساسية للموضوعية على فكرة أن الحقيقة توجد منفصلة عن الوعي؛ فالبشر يتعاملون مع الحقيقة مباشرة من خلال الإدراك الحسي، وأن المرء يمكنه تحصيل المعرفة الموضوعية من الحس بواسطة تشكيل المفهوم والمنطق الاستقرائي، وأن الغرض الأخلاقي اللائق لحياة المرء هو البحث عن سعادته الشخصية (أو المصلحة الذاتية العقلانية)، وأن النظام الاجتماعي الوحيد المتوافق مع هذه الأخلاقية هو ما يقوم على الاحترام الكامل للحقوق الفردية التي تتجسد في اقتصاد عدم التدخل والرأسمالية، وأن دور الفن في حياة الإنسان هو تحويل أفكار البشر الغيبية من خلال الاستيلاد الانتقائي للحقيقة إلى عمل مادي-عمل فني- يمكن للمرء فهمه والتفاعل معه شعوريًا. (ar) L′objectivitat és la capacitat o l'ideal de percebre les coses del món exterior tal com són, prescindint de la subjectivitat o filtre personal. Alguns autors, com Kant, creuen que és impossible perquè els propis sentits, que proporcionen les dades externes, ja constitueixen un filtre (hi ha aspectes no registrats, com proven les capacitats d'altres éssers vius). D'altres van més enllà i afirmen que, fins i tot, és dubtós que existeixi quelcom fora de la ment (solipsisme), ja que és impossible de provar-ho. l'historiador romà Tàcit és un dels primers autors que va preconitzar el principi necessari d'imparcialitat, amb la seva frase famosa que descriu la història sine ira et studio. (ca) Objektivita (z lat. obiectum, předmět) je kvalita či rys takového poznávání nebo popisu, které se snaží co nejvíce přiblížit svému předmětu, a tedy co nejvíce omezit vliv poznávající osoby. Je žádoucí právě proto, že nezávisí na osobách, a je tedy platný, použitelný a přijatelný pro každého. K objektivitě se lze přiblížit několika cestami: (cs) Στη φιλοσοφία, η αντικειμενικότητα έχει την έννοια της αλήθειας ανεξάρτητη από την ατομική πεποίθηση, που προκαλείται από την αντίληψη, τα συναισθήματα ή τη φαντασία κάποιου. Μια τοποθέτηση θεωρείται ότι έχει αντικειμενική αλήθεια όταν οι προϋποθέσεις της αλήθειας πληρούνται χωρίς προκατάληψη. Η επιστημονική αντικειμενικότητα αναφέρεται στην ικανότητα κρίσης χωρίς μεροληψία ή επιρροή. Η αντικειμενικότητα στο ηθικό πλαίσιο απαιτεί την αξιολόγηση των με βάση την ευημερία των ανθρώπων στην κοινωνία που την ακολουθούν. Η ηθική αντικειμενικότητα απαιτεί επίσης σύγκριση ηθικών κωδίκων μεταξύ τους μέσω ενός συνόλου καθολικών γεγονότων και όχι μέσω υποκειμενικότητας. (el) La objetividad es la cualidad de lo objetivo, de tal forma que es perteneciente o relativo al objeto en sí mismo, con independencia de la propia manera de pensar o de sentir que pueda tener cualquier sujeto que lo observe o considere.​ Es decir, la objetividad incluiría un conjunto de características que trasciente la subjetividad de un observador. La actitud filosófica, antagónica al subjetivismo, caracterizada por conceder primacía al objeto respecto del sujeto se conoce como objetivismo.​ En el sentido filosófico de la palabra, sirve para caracterizar: (es) Objektibotasun norberaren aurreiritzien, interesen edo zaletasunen mende ez dagoena da.. Objektibotasuna objektuaren nolakotasuna da, eta, beraz, objektuari berari dagokio edo berari dagokio, objektua behatzen edo aintzat hartzen duen edozein subjektuk izan dezakeen pentsatzeko edo sentitzeko modua gorabehera. aurkako jarrera filosofikoa, objektuari subjektuarekiko lehentasuna emateagatik bereizten dena, objektua bezala ezagutzen da. Hitzaren zentzu filosofikoan, honako hauek ezaugarritzeko balio du: (eu) Objektivitas berdasarkan pemaknaan filosofi berarti doktrin di mana pengetahuan berdasarkan kenyataan objektif (berdiri sendiri). Istilah ini mulai digunakan pada tahun 1854. Objektivitas bermula dari istilah filosofis yang dikenal pada tahun 1620 dan memiliki arti "pertimbangan antara hubungan sesuatu dengan obyeknya" (sebagai lawan kata dari ), terbentuk dari pola istilah bahasa Latin diabad pertengahan yaitu objectivus, berasal dari objectum "object" yang berarti "tidak bias, berdiri sendiri (tanpa keterlibatan pribadi)" yang pertama ditemukan pada tahun 1855 dan mendapatkan pengaruh bahasa Jerman objektiv (in) ( 객관(客館)에 대해서는 객사 문서를 참고하십시오.)( 객체는 여기로 연결됩니다. 전산학에 대해서는 객체 (컴퓨터 과학) 문서를 참고하십시오.) 객관(客觀)은 주관에 대립되는 말로서, 주관의 대상이며 인식되는 것이다. 오브젝트(object)의 역어(譯語)로, 보다 넓은 뜻으로는 '대상(對象)'이라고 번역한다. 관념론으로는 주관이 있는 뒤의 객관이며, 객관은 자립적인 것이 아니라 주관의 작용으로써 만들어진 2차적(二次的)인 것이다. 유물론에서 객관은 주관의 바깥에 있다고 하며, 주관에서 독립하여 인식 대상이나 실천 대상이 된다. 그리고 존재론에서는 객체(客體)라고 말한다. 주관의 일면적인 의견에서 떠나 사물(객관)에 따른 공평한 태도를 객관적이라고 한다. 주관의 희망적 관측을 포함하지 않고 사물의 있는 그대로를 올바르게 드러내는 것을 객관성이라고 한다. (ko) Objetividade é a qualidade daquilo que é objetivo, externo à consciência, resultado de observação imparcial, independente das preferências individuais. Em epistemologia, o conceito de objetividade caracteriza a validade de um conhecimento ou de uma representação relativa a um objeto. Em outras palavras, o que é real e como sabemos se é verdadeiro o que inferimos a respeito da realidade? Isto depende, por um lado, do conceito do objeto alvo da atenção e, por outro, das regras normativas próprias da área em questão. Assim, do ponto de vista epistemológico, a objetividade não é sinônimo de verdade, embora seja comum confundir os dois conceitos, mas sim uma espécie de "índice de confiança" ou de "qualidade" dos conhecimentos e . Também não é sinônimo de fidelidade ao objeto ou à realidade, ape (pt) Об'єкти́вність — філософське поняття, що означає характеристику предмета, зміст знання чи спосіб існування (дійсності), яка полягає в їхній незалежності від людської свідомості (суб'єкта пізнання). Розрізняють такі форми об'єктивності: * онтологічну, * гносеологічну, * методологічну, * професійну. Об'єктивність як риса характеру — здатність розглянути питання, що є предметом дискусії, відсторонено, незважаючи на особисті уподобання чи вигоду. Об'єктивний світ — зовнішній світ, природа, буття. (uk)
rdfs:label موضوعية (فلسفة) (ar) Objectivitat (ca) Objektivita (filozofie) (cs) Objektivität (de) Αντικειμενικότητα (el) Objektiveco (eo) Objetividad (es) Objektibotasun (eu) Objectivité (fr) Objektivitas (filsafat) (in) Oggettivismo (it) 객관 (ko) 客観性 (哲学) (ja) Objectivity (philosophy) (en) Objectiviteit (nl) Objetividade (filosofia) (pt) Объективность (ru) Objektivitet (sv) 客觀性 (zh) Об'єктивність (uk)
rdfs:seeAlso dbr:David_Hume
owl:differentFrom dbr:Objectivism
owl:sameAs freebase:Objectivity (philosophy) yago-res:Objectivity (philosophy) http://d-nb.info/gnd/4172310-7 wikidata:Objectivity (philosophy) dbpedia-ar:Objectivity (philosophy) dbpedia-be:Objectivity (philosophy) dbpedia-ca:Objectivity (philosophy) http://ckb.dbpedia.org/resource/ئۆبژەکتیڤیتە dbpedia-cs:Objectivity (philosophy) dbpedia-da:Objectivity (philosophy) dbpedia-de:Objectivity (philosophy) dbpedia-el:Objectivity (philosophy) dbpedia-eo:Objectivity (philosophy) dbpedia-es:Objectivity (philosophy) dbpedia-et:Objectivity (philosophy) dbpedia-eu:Objectivity (philosophy) dbpedia-fa:Objectivity (philosophy) dbpedia-fi:Objectivity (philosophy) dbpedia-fr:Objectivity (philosophy) dbpedia-fy:Objectivity (philosophy) dbpedia-gl:Objectivity (philosophy) dbpedia-he:Objectivity (philosophy) http://hi.dbpedia.org/resource/वस्तुनिष्ठता dbpedia-hr:Objectivity (philosophy) dbpedia-hu:Objectivity (philosophy) dbpedia-id:Objectivity (philosophy) dbpedia-is:Objectivity (philosophy) dbpedia-it:Objectivity (philosophy) dbpedia-ja:Objectivity (philosophy) dbpedia-kk:Objectivity (philosophy) dbpedia-ko:Objectivity (philosophy) dbpedia-mr:Objectivity (philosophy) dbpedia-ms:Objectivity (philosophy) dbpedia-nl:Objectivity (philosophy) http://pa.dbpedia.org/resource/ਬਾਹਰਮੁੱਖਤਾ_(ਦਰਸ਼ਨ) dbpedia-pt:Objectivity (philosophy) dbpedia-ro:Objectivity (philosophy) dbpedia-ru:Objectivity (philosophy) http://scn.dbpedia.org/resource/Uggittivitati_(filosufìa) dbpedia-sh:Objectivity (philosophy) dbpedia-simple:Objectivity (philosophy) dbpedia-sl:Objectivity (philosophy) dbpedia-sr:Objectivity (philosophy) dbpedia-sv:Objectivity (philosophy) http://ta.dbpedia.org/resource/புறவயம் dbpedia-th:Objectivity (philosophy) dbpedia-tr:Objectivity (philosophy) dbpedia-uk:Objectivity (philosophy) dbpedia-zh:Objectivity (philosophy) https://global.dbpedia.org/id/xozD
prov:wasDerivedFrom wikipedia-en:Objectivity_(philosophy)?oldid=1122833811&ns=0
foaf:isPrimaryTopicOf wikipedia-en:Objectivity_(philosophy)
is dbo:mainInterest of dbr:Alice_Crary dbr:Tara_Smith_(philosopher)
is dbo:notableWork of dbr:Bodo_Sperling
is dbo:wikiPageDisambiguates of dbr:Objectivity
is dbo:wikiPageRedirects of dbr:Objective_truth dbr:Objective_reality dbr:Objective_analysis dbr:Objective_factors dbr:Objectivism_(philosophy) dbr:Subjective_analysis
is dbo:wikiPageWikiLink of dbr:Bayesian_inference_in_marketing dbr:Beauty dbr:Prison_Notebooks dbr:Protagoras dbr:Quality_(business) dbr:Quality_management dbr:Robert_Nozick dbr:Sam_Harris dbr:Sarvepalli_Radhakrishnan dbr:Satakunnan_Kansa dbr:Savon_Sanomat dbr:Environmental_journalism dbr:Ephectics dbr:Scientific_modelling dbr:Léon_Duguit dbr:Macabre_constant dbr:Meeting_of_the_minds dbr:Meta-ethics dbr:Philosophical_Fragments dbr:Pohjalainen dbr:Parliamentary_Commission_on_Cults_in_France dbr:Participatory_theory dbr:Subjectivism dbr:Productive_and_unproductive_labour dbr:St_Goban dbr:Baron_Munchausen dbr:Bertrand_Russell's_philosophical_views dbr:Bodo_Sperling dbr:De_Broglie–Bohm_theory dbr:Alfred_I._Tauber dbr:Allocation_concealment dbr:Anti-realism dbr:Applied_philosophy dbr:Archaeological_theory dbr:Archimedean_point dbr:Humanism dbr:Jost_Winteler dbr:Paul_Feyerabend dbr:Paul_Zarifopol dbr:Peace_journalism dbr:Religious_alienation dbr:Richard_Gaskin dbr:DARPA_Agent_Markup_Language dbr:DIKW_pyramid dbr:Unauthorized_biography dbr:Universal_Declaration_of_Human_Rights dbr:Vasil_Zlatarski dbr:Victor_Alekseyevich_Vaziulin dbr:Vira_Ageyeva dbr:David_O._Brink dbr:Deborah_Kass dbr:Decolonization_of_knowledge dbr:Index_of_epistemology_articles dbr:Index_of_philosophy_articles_(I–Q) dbr:Index_of_social_and_political_philosophy_articles dbr:Index_of_sociology_articles dbr:Individualism dbr:Indology dbr:Inferential_confusion dbr:Interactionism dbr:International_law dbr:International_legal_theories dbr:Intersubjective_verifiability dbr:Libertarianism_in_the_United_States dbr:Social_alienation dbr:List_of_philosophical_concepts dbr:List_of_political_parties_in_Ontario dbr:The_Will_to_Believe dbr:Post-processual_archaeology dbr:What_Is_It_Like_to_Be_a_Bat? dbr:White_Fragility dbr:Color_of_clothing dbr:Conscience dbr:Constructivism_(philosophy_of_science) dbr:Contract dbr:Criminal_Law_(Temporary_Provisions)_Act dbr:Crispin_Wright dbr:Max_Weber dbr:Meaning_of_life dbr:Mental_status_examination dbr:Chequebook_journalism dbr:Need dbr:Nouvelle_histoire dbr:Object_(philosophy) dbr:Objectivism dbr:Objectivity dbr:Objectivity_(science) dbr:Philosophy_of_Søren_Kierkegaard dbr:Naïve_realism_(psychology) dbr:Social_poetry dbr:Cogito,_ergo_sum dbr:Elf dbr:Freedom_of_religion_in_Germany dbr:French_people dbr:Friedrich_Nietzsche dbr:Giant_Bomb dbr:Gilles_Deleuze dbr:Good_and_evil dbr:Mircea_Eliade dbr:Mirza_Adeeb dbr:Modern_capitalist_society dbr:Monochrom dbr:Myth dbr:NBCNews.com dbr:Nancy_Cartwright_(philosopher) dbr:Connotation dbr:Consciousness dbr:Consensus_reality dbr:Conservative_Judaism dbr:Constantin_Dimitrescu-Iași dbr:Convention_(norm) dbr:Cosmology_episode dbr:Credibility dbr:Criticism_of_postmodernism dbr:The_Theory_and_Practice_of_Oligarchical_Collectivism dbr:Thomas_Cullen_Young dbr:Thomas_Kuhn dbr:Thomas_Nagel dbr:Antonio_Gramsci dbr:Leonte_Răutu dbr:Lesslie_Newbigin dbr:Slonim-Nevo_Commission dbr:Structuration_theory dbr:Committee_on_Standards_in_Public_Life dbr:Commodification_of_nature dbr:Emic_and_etic dbr:Emotional_self-regulation dbr:Feminist_economics dbr:Feminist_philosophy_of_science dbr:Friedrich_Ueberweg dbr:From_an_Abandoned_Work dbr:Peace_and_conflict_studies dbr:Peer_review dbr:Phenomenology_(philosophy) dbr:Stoicism dbr:Sturm_und_Drang dbr:Surplus_product dbr:Takuma_Nakahira dbr:Marketing_management dbr:Michael_A._Smith dbr:Scientific_community dbr:August_Sander dbr:Avinash_Veeraraghavan dbr:Barbara_Tedlock dbr:Actual_idealism dbr:Agreement_in_English_law dbr:Tor_Egil_Førland dbr:Traian_Demetrescu dbr:Documentary_mode dbr:Fusion_of_horizons dbr:Game_of_the_Century_(college_football) dbr:Job_characteristic_theory dbr:Jungian_interpretation_of_religion dbr:Living_Witchcraft dbr:Logical_Investigations_(Husserl) dbr:Postmodern_philosophy dbr:Subjectivity dbr:Y._Michal_Bodemann dbr:Miscue_analysis dbr:Nikolay_Lossky dbr:Aamulehti dbr:Accounting_constraints dbr:Act_of_the_Scottish_Parliament dbr:Addiction_severity_index dbr:Ahriman dbr:Aleister_Crowley dbr:Alice_Crary dbr:Das_Problem_der_Willensfreiheit_in_der_neuesten_deutschen_Philosophie dbr:Drug–impaired_driving dbr:Eric_Voegelin dbr:Ernest_Renan dbr:Ethical_intuitionism dbr:Everything2 dbr:Existentialism dbr:Fallibilism dbr:Fear_and_Trembling dbr:Bronisław_Trentowski dbr:Nicole_Krauss dbr:Nihilism dbr:Outline_of_science dbr:Caption_contest dbr:Discordianism dbr:Glossary_of_education_terms_(M–O) dbr:God_is_dead dbr:History_of_philosophy_in_Poland dbr:Italian_idealism dbr:Jorge_Ferrer dbr:Journalistic_objectivity dbr:Judicial_aspects_of_race_in_the_United_States dbr:Kantian_ethics dbr:Keith_Windschuttle dbr:User_experience dbr:Structural_functionalism dbr:Probability dbr:Professional_responsibility dbr:Quality_(philosophy) dbr:Quantitative_research dbr:Randomized_controlled_trial dbr:Reader-response_criticism dbr:Realism_(arts) dbr:Reality dbr:Repetition_(Kierkegaard_book) dbr:György_Lukács dbr:Harry_Frankfurt dbr:Helen_Longino dbr:Hilary_Jenkinson dbr:Attention dbr:Ion_Negoițescu dbr:Tara_Smith_(philosopher) dbr:Terry_Eagleton dbr:The_Babylonian_Marriage_Market dbr:Personality_systematics dbr:Adversary_evaluation dbr:Chaos_magic dbr:John_Haugeland dbr:Kainuun_Sanomat dbr:Kaleva_(newspaper) dbr:Karen_Barad dbr:Karl_Jaspers dbr:Lapin_Kansa dbr:Surrealist_music dbr:Susan_Bordo dbr:Susan_Derges dbr:Synchronicity dbr:Cognitive_bias dbr:Cognitivism_(ethics) dbr:Economic_and_Philosophic_Manuscripts_of_1844 dbr:Egocentrism dbr:Holocentric dbr:Holon_(philosophy) dbr:Honors_colleges_and_programs dbr:Objective_truth dbr:Sociological_theory dbr:Regional_security_complex_theory dbr:Art dbr:Axiological_neutrality dbr:Marxist_humanism dbr:Philosophy_of_self dbr:Politicisation dbr:Pope_Benedict_XVI dbr:Positivism dbr:Class_consciousness dbr:Freethought dbr:Ground_truth dbr:Human_science dbr:Ian_Shapiro dbr:Ignacio_Ellacuría dbr:Il_Cuore_nel_Pozzo dbr:Iltalehti dbr:Immanuel_Kant dbr:Instrumental_and_value_rationality dbr:Internal_Macedonian_Revolutionary_Organization dbr:Ko_Nakajima dbr:Metaepistemology dbr:Mihail_Sadoveanu dbr:Brown–Gibson_model dbr:Objective_reality dbr:Octet_(Stravinsky) dbr:Castle_doctrine dbr:Rationalism dbr:Certainty dbr:Chao_Tzee_Cheng dbr:Witching_Culture dbr:Yangju_highway_incident dbr:Kitsch_movement dbr:Piers_Benn dbr:Richard_McKeon dbr:Stock_market dbr:Sleep_state_misperception dbr:Rhetorical_situation dbr:Very_Short_Introductions dbr:New_Mormon_history dbr:Two_Upbuilding_Discourses,_1843 dbr:The_Death_of_Contract dbr:Ethical_egoism dbr:Ethics_in_mathematics dbr:Ethogram dbr:Expectation_of_privacy_(United_States) dbr:Experientialism dbr:Fact dbr:Impartiality dbr:Importance dbr:Impracticability dbr:List_of_superlatives dbr:Value_judgment dbr:The_Theory_of_the_Leisure_Class dbr:Vertical_Roll dbr:Objective_approach dbr:Veritism dbr:Technoromanticism dbr:Evaluation dbr:Exact_sciences dbr:Narration dbr:Narrative_of_the_abduction_phenomenon dbr:Relativism dbr:Philosophy_and_the_Mirror_of_Nature dbr:Philosophy_of_science dbr:Nonfiction dbr:Perspectivism dbr:The_Dream_of_Reality
is dbp:mainInterests of dbr:Alice_Crary
is dbp:political of dbr:Satakunnan_Kansa dbr:Savon_Sanomat dbr:Pohjalainen dbr:Aamulehti dbr:Kainuun_Sanomat dbr:Kaleva_(newspaper) dbr:Lapin_Kansa dbr:Iltalehti
is foaf:primaryTopic of wikipedia-en:Objectivity_(philosophy)